Obchodním domem Kotva se úřad zabýval již podruhé. Na první podnět před více než deseti lety jej za památku prohlásit odmítl. Odbor památkové péče se nyní zabývá řízením o prohlášení dalších dvou poválečných staveb v Praze - krematoria v Motole a studentských kolejí v Podolí.

Nová řízení se téměř nezahajují

Odborníci z ČVUT podali nedávno návrh na prohlášení několika staveb z druhé poloviny 20. století za kulturní památky. Jsou mezi nimi budova bývalého Mezinárodního svazu studentstva v Pařížské ulici nebo několik domů vzniklých při dostavbě Národního divadla včetně Nové scény.

Uvedli zároveň, že ministerstvo kultury již několik let nezahajuje téměř žádná nová řízení, a to i přesto, že byla podána řada návrhů. Jedinou výjimkou jsou podle nich objekty, jimž bezprostředně hrozí demolice.

Ministerstvo dříve tvrdilo, že řízení o stavbách z nedávné doby jsou komplikovaná a že ani odborná veřejnost není v názoru na jejich potenciální ochranu jednotná. Řízení o prohlášení Kotvy za památku například začalo již koncem roku 2016.

Nejen odborníci z ČVUT ministerstvo kultury kritizují za to, že úřad nerozhoduje systémově a stále poválečné architektuře věnuje málo pozornosti, respektive může podléhat i tlakům developerů a obavám z jejich případných žalob kvůli maření investic.

Kotva patřila mezi největší obchodní domy v Evropě

Kotva byla postavena v letech 1970 až 1975 a po svém otevření patřila mezi největší obchodní domy v Evropě. Je považována za jednu z nejzajímavějších československých budov 70. let. Její půdorys připomíná včelí plástev a tvoří ho několik do sebe zaklesnutých šestihranů. Budovu navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi.

Ze srovnatelných objektů je za památku prohlášen obchodní dům Máj v Praze. Obchodní dům Ještěd v Liberci od stejného architektonického studia SIAL ale ochranu státu nedostal a byl zbourán kvůli novostavbě. Před demolicí je také zřejmě soubor budov Transgas na Vinohradské tříděv Praze, jemuž ministerstvo památkovou ochranu nepřiznalo.