Rozhledna Doubravka není jen tak ledajakou stavbou. Je v mnoha ohledech jedinečná. Pyšní se originální konstrukcí, použitými materiály nebo i tím, že pochází „z dílny“ světoznámého architekta. Na začátku června ji zde postavil autor oblíbené vzducholodi Gulliver v Centru Dox Martin Rajniš a jeho Huť architektury.

Myšlenka obohatit Prahu 14 o rozhlednu se ale zrodila mnohem dříve. V roce 2013 s tímto nápadem přišel starosta dané městské části Radek Vondra. „Mám velkou radost, že Čihadla, konkrétně kopec Horka, po zhruba roce těžké práce zdobí tahle proutěná kráska. Doubravku vnímám jako velmi silný symbol a novou dominantu městské části. Věřím, že svou neotřelostí bude lákat návštěvníky zblízka i zdaleka,“ vysvětlil starosta Prahy 14.

Podle něj je Doubravka prvním krokem k rozvoji celých Čihadel, přesněji k jejich revitalizaci do podoby přírodního parku nabízejícího zázemí pro různé aktivity. „Vážím si toho, že zrovna u nás našel Martin Rajniš tu správnou inspiraci pro další své dílo,“ dodal Radek Vondra.

Ukázka experimentální architektury

Postavení netradiční rozhledny nebylo ale vůbec jednoduché. Jen pozorování a měření spojů a ohybu materiálu trvalo tři roky. Samotná realizace pak zabrala celý rok. I to je důkaz toho, že nová, veřejně přístupná rozhledna, které se obyvatelé Prahy dočkali po dlouhých více než pětadvaceti letech, je typickou ukázkou experimentální architektury.

Rozhlednu architekti navrhli na konkrétní místo se stavebně-konstrukčními detaily, jež nejsou k vidění nikde jinde. „Experimentální samozřejmě neznamená nedotažená nebo nejistá. Máme propočítaný a vyzkoušený každý centimetr. Spíš jde o proces výstavby, kdy jsme skici a plány ověřovali až přímo na místě. Za větru, deště, mrazu nebo pražícího slunce,“ potvrdil architekt Martin Rajniš, který spolu se svým týmem z ateliéru Huť architektury stál nejen za návrhem, ale i za realizací Doubravky.

Rukopis Huti architektury se promítnul do podoby trojbokého jehlanu i do zvoleného materiálu. Převládá snadno obnovitelné, ale trvanlivé akátové dřevo. Rozhledna je tak tvořená z necelých sedmi kilometru kmínků, včetně odpadu, doplněných o modřínové a ocelové prvky. Nejvyšší bod věže se díky korouhvi tyčí až do výše 23,5 metru.

„Akát je z hlediska trvanlivosti ten nejlepší materiál, co jsme mohli použít. Ze zkušenosti vím, že hodně záleží na orientaci prvků v konstrukci, vodorovné odcházejí výrazně rychleji, těch tam máme minimum. Máme i vymyšlenou ocelovou podporu pod Doubravku, kterou tam za 15 let můžeme dát. Určitě nehrozí, že by v roce 2033 bylo místo Doubravky opět prázdné místo,“ doplnil architekt David Kubík.

Rozhledna za necelých 5 milionů

Neobvyklá Doubravka vyšla celkově na čtyři miliony korun a 950 tisíc. K jejímu vrcholu s podestou ve výšce 20 metrů vás dovede 98 schodů. Navštěvují ji především turisté, cyklisté, ale i místní. Několikrát dokonce nastaly situace, kdy u Doubravky stála fronta lidí, kteří chtěli jít nahoru. Museli ale počkat, až se uvolní prostor, jelikož rozhledna má omezenou kapacitu.

„Na Doubravce se mi nejvíce líbí její neobvyklý vzhled, a to že je ze dřeva. Rozhledna je možná hezčí sama o sobě než výhled z ní. Na jejím vrcholu mi také trochu chyběly třeba tabule, aby člověk věděl, co na které straně vidí,“ uvedl návštěvník Honza.

Rozhledna se sice nepyšní tím nejdokonalejším výhledem na typické pražské památky, zato je atypická svým vzhledem. „Lidi, který přicházej k rozhledně, dostávají chuť na ní vylézt, je to cíl jejich cesty, a ta chuť rozhlídnout se po kraji nám možná nahrazuje staré pohanské obřady, jakési zvláštní spojení se zemí. My, národ neznabohů, a i v tom si s Čechy rozumím, se dostáváme na vrcholu rozhledny do jinýho rozměru života. Najednou cítíme, že jsme součástí široký krajiny, cítíme v sobě poryvy svobody, poryvy odvahy, a to jsou věci, kterých je v Čechách hrozně málo,“ uzavřel Martin Rajniš.