„Ačkoli nemáme moře, patří Česká republika mezi státy s největším počtem utonulých osob na světě. Ročně se v českých vodách utopí kolem 200 lidí," řekl  předseda spolku pražské Vodní záchranné služby Jaromír Laštovka.

Jak se zachovat

V hlavním městě podle něj vyrážejí záchranáři nejčastěji ke kolizím motorových člunů a skútrů s kanoisty a veslaři. Lodní doprava na Vltavě je rušná, proto jsou tu sportovci ohroženi nehodami víc než na klidné vodě.

Laštovka připomněl, že pokud člověk uvidí tonoucího, měl by hned volat na tísňovou linku 112, kde informuje o situaci a upřesní místo.

„Záchrana tonoucího vyžaduje dovednosti, které ovládají vyškolení plavčíci a záchranáři. Pokud je to možné, snažte se tonoucího zachránit ze břehu, třeba tím, že mu hodíte lano nebo záchrannou vestu. Než skočíte do vody, zvažte, jestli na to máte. Vždy se ujistěte, že o vás někdo další ví a že pomoc je na cestě," uvedl Laštovka.

Nejčastější příčiny nehod 

Za rizikové většina lidí považuje autonehody a extrémní sporty, podle průzkumu ale 40 procent nehod a úrazů, kdy museli laici poskytnout první pomoc, se stalo doma nebo v práci.

Záchranáři z pobočky Českého červeného kříže Praha 1 proškolí ročně v první pomoci přes 2000 lidí. Celorepublikově projde kurzy červeného kříže přes 40 tisíc lidí každý rok.

První pomoc je třeba si zopakovat

„Většina lidí prošla kurzem první pomoci naposledy ve škole nebo v autoškole. Určitě proto neuškodí si znalosti jednou za čas osvěžit. Je něco jiného přečíst si o masáži srdce v příručce, nebo si zkusit hrudník skutečně stokrát stlačit," řekla koordinátorka kurzů Eva Bernatová.

Laická první pomoc se stále vyvíjí, nejnovější doporučení vydala Evropská resuscitační rada v roce 2015. „Všeobecně se první pomoc snažíme pro laiky co nejvíce zjednodušit. Důležitou roli mají operátoři na tísňové lince 155, kteří přes telefon dokážou člověka krok po kroku navést, jak v kritické situaci správně postupovat," shrnula Bernatová.

Čtěte také: Pražané se rádi zapojí 
při záchraně života