Dnes se totiž otevírá výstava Vynálezci a vynálezy, která seznamuje s desítkami významných i zcela všedních vynálezů, jež spatřily světlo světa na našem území.

„Šlo nám především o to seznámit veřejnost s osobnostmi vynálezců, s jejich životními osudy. Nechceme konkurovat Národnímu technickému muzeu, jež nám bylo – spolu s Technickým muzeem v Brně – při přípravě této výstavy naopak partnerem,“ řekl včera na tiskové konferenci před zahájením výstavy generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Technické i humanitní obory

Výstava návštěvníky seznamuje s dvěma desítkami významných českých vědců a vynálezců, kteří se zapsali do dějin vědy a techniky. Jsou mezi nimi například František Křižík (obloukovka), Josef Ressel (lodní šroub) Prokop Diviš (bleskosvod), Josef Božek (parní automobil) Jan Janský (krevní skupiny), Karel Raška (epidemiolog, který pomohl vyhubit pravé neštovice), František Burian (plastický chirurg), Otto Wichterle (kontaktní čočky), Jaroslav Heyrovský (polarografie), Johann Gregor Mendel (genetika), Jan Evangelista Purkyně (fyziolog, anatom, biolog), Václav a František Veverkové (ruchadlo), Karel Václav Klíč (hlubotisk) a mnozí další.

Protipólem vynálezců v technických oborech jsou humanisté, počínaje Janem Ámosem Komenským, přes Jaroslava Černého (egyptolog) až po Bedřicha Hrozného (rozluštil chetitský jazyk). Někde na pomezí těchto dvou pólů jsou například čeští architekti-kubisté, kteří ve svém oboru představují světovou špičku.

Důležité maličkosti

A pak jsou tu vynálezy všedního dne: remoska, síťovka, verzatilka a další. Remoska vznikla původně v soukromé firmě HUT (zkratka jmen majitelů), proslulosti nabyla v padesátých a šedesátých letech minulého století a dnes je hitem například ve Velké Británii. Verzatilka využívající mechanismus na postupné stahování tuhy je vynálezem pocházejícím z podniku Koh-i-Noor, který tak chtěl obohatit svou nabídku tužek. Techničtí kreslíři, návrháři a architekti na celém světě na ni dodnes nedají dopustit. Na výstavě ale návštěvník uvidí i takovou raritu, jako je verzatilka s miniaturním, plně funkčním logaritmickým pravítkem.

„Nejeden návštěvník může být překvapen, když zjistí, kolik předmětů z běžného života je českého původu," řekl k těmto drobným každodenním vymoženostem Michal Lukeš.

Některé vynálezy z více než dvou set předmětů jsou na výstavě v originále, u jiných si nejen děti mohou ve formě interaktivních modelů vyzkoušet princip, na němž fungují. Pro zvídavé dospělé návštěvníky jsou připraveny životopisné komiksy třinácti osobností a hra na vědce. Nejvzácnějším exponátem je Nobelova ceny Jaroslava Heyrovského zapůjčená z Akademie věd pouze na jeden měsíc. Hosté ji najdou v pancéřované vitríně v předsálí obou výstavních sálů nové expozice.

Na pomoc školám

Podle Lukeše se stanou hlavními návštěvníky výstavy zřejmě školní výpravy. Zejména pro ně jsou připraveny různé doprovodné programy, které budou provázet výstavu po celou dobu jejího trvání až do 30. dubna příštího roku.

Speciální film nechalo vedení národního muzea vytvořit také jako průvodce výstavou: dvě postavy si v něm povídají o vynálezech a vždy se zastaví u jednotlivých objevů a jejich autorů. Národní muzeum bude hledat cesty, jak dostat tento film do škol, kde by mohl zajímavou formou doplnit výuku nejen v exaktních vědách.

Pro malé děti je připraven dětský ateliér, který bezprostředně navazuje na levý výstavní sál. V něm mohou děti v inspirujícím prostředí zkoušet vlastní pokračování různých vynálezů, nebo se aspoň snažit je zachytit tužkou a barvami na papír. Pro malé i velké návštěvníky je připravena hra Cesta za Nobelovkou, v níž se seznámí se skutečnými životními příběhy vědců a vyzkouší si, jak by sami uspěli na poli vědy.

Ředitel historické sekce NM Pavel Douša řekl Deníku: Nečiníme si nárok na úplnost

Pro prohlídce výstavy Vynálezci a vynálezy jsme o některých aspektech hovořili s ředitelem Historického muzea NM Pavlem Doušou.

Jsou tu vynálezy staré i novější. Postrádal jsem například tryskový stav Vladimíra Svatého.
Naše výstava si nečiní nárok na úplnost. Tak jako jeden z novinářů tu postrádal vynález automatické spojky u motocyklů, není tu ani tryskový stav ani řada dalších vynálezů a objevů. Některé věci by se těžko předváděly, jiné nás omezovaly místem.

Vyzkoušel jsem si poznávání různých výrobků ze silonu pouhým hmatem. Počítá se třeba v doprovodném programu s tím, že by alespoň část vynálezů mohla být zpřístupněna i nevidomým?
S nevidomými spolupracujeme průběžně celý rok. Pár interaktivních věcí se tady pro ně najde, ale nelze jim přizpůsobit celou expozici. Zajímavá pro ně může být například ukázka plastické chirurgie, kde si na hlavách z plastů zapůjčených z Barrandova může návštěvník domodelovat tváře poraněné při úrazu.

Výstava je rozdělena do dvou sálů. Byl v tom nějaký záměr, nebo je to dáno prostorem?
Částečně to rozdělení odpovídá příbuznosti oborů, ale museli jsme brát ohledy například na rozměrnost exponátů. Proto v pravém sále nalezneme chemii, biologii, přírodní vědy a trochu techniky, zatímco v levém sále jsou humanitní vědy, tiskařství, zemědělství.

Počítáte se zájmem cizinců o výstavu?
Počítáme se značným zájmem zahraničních návštěvníků, už proto, že jsme na Václavském náměstí hned vedle hlavní budovy NM. Proto jsou veškeré texty i v angličtině, včetně té hry na vědce.