Na všechny se nedostalo

Největší fronty se stály před novým Muzeem Karlova mostu, Uměleckoprůmyslovým muzeem nebo Hrdličkovým muzeem člověka. Tam byla kolem 22. hodiny fronta dlouhá přes dvacet metrů. Dovnitř byli lidé vpouštěni ve skupinách po třiceti. Na mnohé se tak do jedné hodiny ranní, kdy muzejní noc končila, ani nedostalo. „Za celou noc můžeme pokrýt návštěvnost 1200 lidí. Více kapacitně nezvládneme. Máme více než čtyři tisíce exponátů na 128 metrech čtverečních,“ uvedla kurátorka výstavy Božena Škvařilová.

Muzea většinou připravila i bohatý doprovodný program. Například v Muzeu policie pátral po zločinech Sherlock Holmes. „Jsme v místě, kde moc lidé na procházku nechodí, proto musíme neustále vymýšlet něco nového, abychom sem návštěvníky přilákali,“ řekla ředitelka muzea Marcela Machutová.

Proto i po muzejní noci chystají různá překvapení. „V budoucnu by návštěvníci mohli mezi exponáty pátrat, kdo zabil ředitelku muzea,“ uvedla Machutová. Nedaleké Hrdličkovo muzeum mělo ovšem program mnohem střízlivější. Proti běžným středečním prohlídkám pro jednotlivce byly mimořádně k dispozici komentované prohlídky. „Více se nám do malého muzea nevešlo,“ vysvětlila důvod absence dalšího programu kurátorka Škvařilová.

Velká koncentrace návštěvníků však provázela i menší expozice ve velkých muzeích. Například na výstavě Lovci mamutů v Národním muzeu bylo kvůli namačkaným lidem teplo a vydýchaný vzduch. Dovnitř proto museli být lidé pouštěni postupně a před muzeem nechyběl ani vůz záchranné služby.

Netradiční nádech

„Taková akce je super. Když můžete do muzea či galerie v noci, má to netradiční nádech,“ řekla jedna z návštěvníků Muzea policie Jana Doležalová z Vinohrad, která stačila s přítelem během večera obejít ještě Národní muzeum a Národní galerii.

Návštěvnost v Praze je jedna z nejvyšších v evropských zemích, protože lidé využívají možnosti využít vstupu zdarma. Například v Berlíně nebo v Paříži se za muzejní noc platí.