Paní ředitelko, před koncem roku mnoho firem uvažuje, že neziskovým organizacím poskytne finanční dar. Na internetu lze najít formulace jako darovací daň, sponzorský dar, sponzoring… Můžete prosím vysvětlit, co je co a co je výhodné pro firmy a co pro neziskovky?

Monika Jindrová: Rozdíl mezi sponzoringem a darem je velký a je potřeba to rozlišovat. Buď máte dar, nebo sponzoring, musíte si vybrat. Dar je za určitých podmínek osvobozen od daně z příjmu, dárci se sluší poděkovat, ale neposkytuje se protiplnění. Sponzoring (sponzorský příspěvek – nikoli sponzorský dar) je smluvní vztah, většinou jde o propagaci a reklamu sponzora. Nezisková organizace by měla částku fakturovat a mít živnostenské oprávnění. A pozor, pokud máte darovací smlouvu a v ní uvedené protiplnění (například celoroční prezentace dárce apod.), není to v pořádku. V AVPO ČR se tématu hodně věnujeme, náš právník Petr Vít školí, poskytuje konzultace. Pokud si nejste jisti, podívejte se na web avpo.cz.

Petr Vít: Darovací daň je zrušena a není třeba se jí zabývat.

A úplně konkrétní dotaz – když chce firma věnovat neziskové organizaci třeba 10 000 korun, jaké s tím bude mít náklady?

Petr Vít: V zásadě jsou dvě základní možnosti, jak to udělat – formou daru, nebo formou sponzorského příspěvku. Formou daru – zde jediným omezením je daňová výhoda pro dárce. Dar sám o sobě není daňově uznatelným nákladem a k tomu, aby dárci přinesl daňový profit, musí mít dárce kladný hospodářský výsledek, respektive základ daně, a to v tomto případě ve výši alespoň 33.333 korun (základ daně lze z titulu poskytnutého daru snížit nejvýše o 30 procent). Dárce samozřejmě může dar poskytnout i v případě, že má základ daně nižší nebo žádný, ale v tom případě bude nižší až nulová i daňová výhoda.

Jak je to v případě sponzorského příspěvku?

Petr Vít: V rámci smlouvy o reklamě nezisková organizace sponzorovi poskytne za úplatu reklamu či propagaci. Tento příspěvek je pro sponzora běžným nákladem na reklamu a jako takový může případně i generovat daňovou ztrátu. To znamená, že jej lze daňově uplatnit i v následujících obdobích.

Na co si musí dát pozor neziskovky? Co je nejčastější chyba u obou variant darování?

Monika Jindrová: Je jen jedna varianta darování, sponzoring je služba. Důležité je vše správně zaúčtovat a vykázat. Neziskovky se občas diví, že by pro sponzoring měly mít živnostenské oprávnění.

Petr Vít: Přijatý dar sám o sobě nepodléhá u příjemce dani z příjmů. Je však třeba mít na zřeteli, že náklady hrazené z daru nejsou daňově uznatelnými náklady. Největší riziko je v záměně daru a sponzorského příspěvku – nezisková organizace uzavře ‚darovací smlouvu‘, ale dárci poskytne plnění ve formě reklamy. V takovém případě totiž bude uvedená ‚darovací smlouva‘ finančním úřadem v případě kontroly posouzena jako sponzorská se všemi důsledky z toho plynoucími – doměření daně z příjmů, případně DPH a penále.

Jak mohou darovat neziskovkám fyzické osoby? Přes darovací smlouvu?

Petr Vít: Ano, u fyzické osoby-nepodnikatele asi jiný daňově relevantní způsob neexistuje.

Monika Jindrová: A nezapomenout na potvrzení o daru. Také mohou využít různé darovací portály a veřejné sbírky. My spolupracujeme se Znesnaze21 nebo Darujme. Potvrzení o daru dostanete bez problémů.

Když jste zmínila veřejné sbírky… Jaký je rozdíl mezi nimi a transparentním účtem?

Monika Jindrová: Transparentní účet a veřejná sbírka jsou dvě různé věci. Veřejné sbírky se řídí zákonem o veřejných sbírkách. Transparentní účet je služba banky a to, že někdo zřídí tento účet a sbírá finance ještě neznamená, že jde o povolenou veřejnou sbírku.

Kolik peněz musí lidé darovat, aby si to následně mohli odečíst z daní?

Petr Vít: U fyzické osoby musí úhrnná hodnota bezúplatných plnění v daném roce přesáhnout 2 procenta ze základu daně, anebo činit alespoň 1000 korun.

Ke konci roku se vážou také různé benefiční bazary a charitativní aukce. Jaké nejčastější chyby u té které varianty dělají neziskové organizace? Na co si dát pozor?

Monika Jindrová: Je důležité si předem zjistit všechny zákonné podmínky. Poradit se s daňařem nebo právníkem stojí za to. Největší chybou je spoléhat na to, že ono to nějak dopadne. Můžete ztratit důvěru dárců. To nechcete.

Petr Vít: Za největší riziko obou variant považuji správné zaevidování příjmů – pokud nezisková organizace něco prodává, musí tržbu zaevidovat jako příjem z vedlejší hospodářské činnosti. Neziskové organizace však často takovou tržbu evidují jako dar, což je samozřejmě v rozporu s principem daru jako bezúplatného plnění.

Monika Jindrová: A jsme zase u toho, že pokud mám příjem z vedlejší hospodářské činnosti, je potřeba mít živnostenské oprávnění.

A jak je to u nefinančních darů?

Monika Jindrová: Ano, to je problematika, ve které neziskovky také často chybují. I ty je potřeba dobře zaúčtovat. Pokud firma neziskovce poskytne nefinanční dar – například nábytek, odvede také DPH.