Závislost na telefonu nabývá podle autorek studie „Potenciální závislost na mobilním telefonu" Veroniky Kubelkové a Lenky Malířské z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích patologických rysů.

„Lidé trpící závislostí na mobilu nejsou schopni se od něj vzdálit na dobu delší než několik minut. Nevypínají ho ani v noci a neustále kontrolují, jestli nezmeškali hovor nebo zprávu," praví se v úvodu studie. Touto fóbií trpí údajně každý druhý Čech.

Trocha historie

Za vynálezce telefonu je všeobecně považovaný Američan Alexander Graham Bell, který ho představil v roce 1876.

Ve skutečnosti to však byl Ital Antonio Meucci, který Bella předběhl o plných 27 let. Zpráva o jeho vynálezu se však objevila jen v italském tisku a do USA nepronikla. Navíc svůj vynález Meucci nedovedl do komerčně úspěšné podoby, takže Bellův přínos tak zanedbatelný není, i když Kongres USA oficiálně potvrdil Meucciho prvenství.

První mobilní telefon, kterému se přezdívalo cihla, se objevil před 33 lety. Za tu dobu se pak mobilní telefony staly nedílnou součástí života více než dvou miliard lidí. Průkopníkem se svou cihlou byla společnost Motorola.

O novinku byl ohromný zájem, a to i přes zaváděcí cenu 3995 dolarů. Cihla vážila okolo 800 gramů a měla rozměry 33 x 4,3 x 8,5 centimetru. Její baterie vydržela na jedno nabití pouze 30 minut hovoru, popřípadě na osm hodin v pohotovostním stavu.

Podle způsobu připojení do telefonní sítě se rozlišují celulární telefony, které se připojují přes veřejné pozemní mobilní sítě. Z odlehlých míst, kde není pokrytí těmito sítěmi, umožňují spojení satelitní telefony, které komunikují s telekomunikačním satelitem, podmínkou spojení je jen volný výhled na oblohu, podobně jako u automobilních navigací.

Éra neurčitosti

Pokud jsme si něco domluvili v době pevných telefonů, třeba schůzku, bylo nutné termín a místo dodržet. Nebylo zbytí, neboť jsme neměli možnost domluvit se na změně. Mobilní telefon nám umožňuje prakticky průběžně dohodnuté změnit. Informovat o zpoždění, změně místa setkání, či dokonce zrušení schůzky vůbec. Doba mobilní nás zprostila neodvolatelných závazků, rozvolnila naše jednání.

Pochopitelně je občas nutné se na změně domluvit, pokud existuje závažný důvod pro zrušení dohody, a je to dokonce zdvořilé nenechat na sebe zbytečně čekat. To nám mobilní telefon plně umožňuje. Takovéto využívání možností mobilního telefonu je jistě jedním z výdobytků téhle moderní technologie. Dalším je například možnost přivolat si pomoc, být v kontaktu s blízkými. Tady asi praktické přínosy mobilního telefonu končí. To, co je nad to, je už cesta ke zmíněné závislosti.

Zlatý důl

Mobilní telefony jsou zlatým dolem pro ty, kteří je prodávají, a ty, kteří inkasují za služby s nimi spojenými. V prvé řadě pro jejich výrobce, kteří přicházejí na trh se stále novými modely mnohdy poskytujícími funkce, které jen málokdo vlastně plně využije. Kupujícímu jde mnohdy jen o to mít nejnovější model, o kterém se hovoří v reklamě, a být tak „in".

Druhou skupinou, která vydělává na uživatelích mobilních telefonů, jsou operátoři, kteří pro laika nepřehlednými ceníky lákají na různé výhody. Avšak žádná výhoda, ba ani sleva není zadarmo.

K telefonování nás nutí i různé soutěže a ankety, kdy se o poplatek za hovor podělí operátor s organizátorem soutěže. Ani takzvané dárcovské SMS shromažďující prostředky na dobročinné účely nejsou zadarmo. Tady se ovšem férově dozvídáme, kolik z darované částky operátor obdrží. Ale co všechny ty telefonáty do soutěží vyhlašovaných rozhlasovými stanicemi. O rozdělení poplatku mezi rozhlasovou stanici, která vybízí posluchače k telefonování, a operátorem se nedozvíme.

Kdo telefonuje

Operátoři si vedou podrobné statistiky, aby se dozvěděli, jak jejich klienti telefony využívají, aby jim svojí nabídkou vyšli vstříc. Z průzkumu firmy Vodafone například vyplývá, že zhruba dvě třetiny rodičů pořídí mobilní telefon už prvňáčkům. Čtvrťáci jej vlastní z 75 procent a ve 14 letech už mají mobil skoro všichni školáci. Ti ale volají rodičům jen v malé míře, mnohem častěji kamarádům.

90 procent Čechů má mobil u sebe i na dovolené a svému nadřízenému ho vždy zvednou. Nebo odpoví později. Pouze jedno procento Čechů během dovolené neodpovídá na žádné hovory ani SMS.

K zajímavému poznatku dospěl jiný operátor, T-Mobile. Módě prozvánění už prý odzvonilo. Co to je? Volající ze soukromého telefonu jen zazvonil a telefon „položil". Bylo na volaném, aby za svoje, či služební peníze zavolal zpět. Obyčejně se to praktikovalo při volání s dětmi, ale ve větší míře se takto zneužívaly služební telefony, kdy hovorné platil zaměstnavatel. Tento fenomén tedy pomalu mizí, lidé si už asi zvykli za mobilní spojení utrácet.

Mobilní etiketa

Mezi zásadní prohřešky mobilní etikety patří přijímání telefonátu, pokud jsme ve společnosti lidí, kteří nemají s volajícím nic společného. Je samozřejmě možné volajícímu stručně sdělit, že zavoláme později, ale neomluvitelné je, když se s ním pustíme do rozhovoru, zatímco společnost čeká, až dotelefonujeme. Je ale možné se omluvit a vyjít s rozhovorem na chodbu, pokud už je to nutné. Může nám totiž volat někdo v nouzi.

Na displeji telefonu je dále možné identifikovat volajícího, což nám umožňuje rozhovor nepřijmout. To ovšem bez omluvy také není moc zdvořilé, vzbuzujeme obavy volajícího, že se „něco děje" a je v lidské povaze si spíše představovat to horší.

Onehdá jsem stál v jakési frontě (ještě dnes jsou kupodivu k vidění a stání). Přede mnou zazvonil telefon a volaný se omluvil, že je v Brně. Podotýkám, že se fronta odehrávala v Praze. Nemohu soudit, o co šlo, tak to nechám bez komentáře.

Nový prst

Příroda dala člověku palec, aby mohl chápat do ruky předměty. Však si vyzkoušejte něco uchopit a nepoužít při tom tento vratiprst (protiprst). Nejde to. Alespoň ne moc dobře a pevně. Avšak mobilní telefon přisoudil palci zcela novou funkci, evoluce pokračuje. Palec totiž používáme na psaní textových zpráv, a pokud hledím na pilné uživatele mobilních telefonů, tak žasnu nad zručností jejich palců. Není náhodou, že starší lidé klovají do klávesnic mobilů postaru ukazováčkem, pokud tedy funkci textových zpráv vůbec využívají.

Společnost T-Mobile eviduje mladou dívku, která měsíčně napíše i několik tisíc zpráv, přičemž průměr uživatelů mobilních telefonů tohoto operátora činí týdně jen asi 15 zpráv.

Ztraceni v lese

Příhoda ze života. Na výlet do přírody se vydalo několik rodin s téměř dospělými dětmi, které se k tomu nějakým zázrakem podařilo přemluvit. Mobilní telefony během výletu posloužily hlavně jako prostředek k hledání zbloudilých. „Musíte po modré, ne po červené, zahněte doleva, my jsme tam a tam, už nás vidíte," asi takto probíhala typická mobilní konverzace onoho dne.

V cíli, kam jsme konečně dorazili a hodnotili výlet, se téměř dospělé děti vážně podivovaly, jak jsme vůbec mohli chodit na výlety, když neexistovaly mobilní telefony. Ale právě to je onen příznak rozvolnění dohod. „Kdybychom tam nedorazili, tak zavolejte, domluvíme se," je klíčová věta dnešních turistů. To dřív možné nebylo, a proto nikdo neriskoval ztracení v pustině a držel se skupiny.

Podvědomě nám ale mobilní telefony chybí i ve starých filmech. Dnes jsou jimi vyzbrojeni padouchové i hrdinové a mohou si sdělovat nejnovější vývoj situace, unikat spravedlnosti a na- opak dosáhnout vítězství dobra. Ve starých filmech, kdy se vše muselo řešit pomocí pevných linek, se vlastně neřešilo nic, ale spravedlnost přesto zvítězila.

Sluha a pán

Mobilní telefon je zkrátka dobrý sluha, ale zlý pán. Dokonce je často příčinou rozvodu a pro 41 procent Čechů ve věku do 25 let je textová zpráva standardním způsobem rozchodu, jak vyplývá z průzkumu společnosti Vodafone.

Mobilní telefony ovlivnily a ovlivňují náš život mnohem více, než jsme ochotni si přiznat. Podle citované studie nám hrozí, že se stanou spíše obojkem a dálkovým ovladačem než užitečným nástrojem. Existuje riziko, že nás odnaučí spoléhat sám na sebe a naruší naše základní sociální dovednosti. K tomu přispívají i takzvané chytré telefony, které nejsou chytřejší než my, ale mají více informací, které bychom jinak sháněli od svých přátel.

Zdravotní riziko?

Jako s mnoha novými technologiemi, i v případě mobilních telefonů, vyvstaly otázky o účincích jejich používání na zdraví. Existuje malá vědecká evidence o zvýšení případů určitých typů nádorů při dlouhodobém a pravidelném používání mobilů.

Avšak expertní skupina, kterou pověřila Světová zdravotní organizace, nemá definitivní závěr o platnosti těchto tvrzení. Obecně se míní, že radiové pole není schopno produkovat víc než tepelné účinky, a nemá tedy energii na poškození molekulárních vazeb.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny však vydala prohlášení, že mobilní telefony mohou napomáhat ke vzniku některých mozkových nádorů. Dá se ovšem říci, že každý rok přináší nové výsledky vědeckých výzkumů, které prokazují jak škodlivost, tak nezávadnost záření mobilního telefonu. Možná je prozíravé alespoň malé děti tomuto „nebezpečí" nevystavovat, či ho minimalizovat.

Jednoznačně škodlivé je však používání mobilů při řízení automobilu, což však není vina samotného zařízení, nýbrž neodpovědného řidiče. Jeho soustředění na provoz při telefonování jednoznačně klesá.