Už na gymnáziu prováděl experimenty se zvířaty, při kterých zkoumal, jak fungují nervové synapse v mozku a jak ovlivňují naši kognitivní činnost.

Paměť a učení

Procesy učení a paměti se Lukáš Rambousek zabýval i ve své diplomové práci. Popisuje v ní výzkum látek, které by mohly sloužit jako lék na choroby spojené s jejich úpadkem. Testované látky jsou zcela novou skupinou syntetických derivátů steroidních molekul a představují inovativní a chybějící preparát v boji proti neurodegenerativním onemocněním mozku.

V pátek večer si Lukáš Rambousek za tuto práci převzal ocenění Česká hlava 2011 v kategorii Gaudeamus.

„Motivuje mě nadšení, že existují cesty, jež nejsou na první pohled přístupné. Inspirativní je pro mě i práce ve výzkumných týmech, kde jsou skvělí lidé.“

Mimořádný talent

Lukáš se setkal s vědeckým prostředím poprvé během studia gymnázia Buďánka.

Instituce je určena mimořádně nadaným žákům a má ojedinělý charakter k přístupu ke vzdělání. Jejím zřizovatelem je totiž Mensa ČR. Mladému vědci se podařilo přes Přírodovědeckou fakultu UK proniknout na stáž až do Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Náskok před vrstevníky

Akademické prostředí ho natolik uchvátilo, že se rozhodl věnovat se vědě naplno. Je autorem několika publikací i mezinárodního patentu. V roce 2005 se stal vítězem studentské soutěže Studentské odborné činnosti v oboru biologie. Diplomovou prací zakončil studium Fakulty chemické technologie na Vysoké škole chemicko-technologické.

„Myslím, že ocenění jsem získal i díky tomu, že mám před svými vrstevníky trošku náskok, co se týká zkušeností. Věnuji se vědě delší dobu než oni. Ceny si velice vážím. Je to pro mě čest.“

V budoucnu se talentovaný inženýr chystá vybudovat vlastní vědeckou skupinu, která by dosahovala úspěšných výsledků na poli vývoje syntetických procesů a látek. Na základě dílčích výsledků výzkumu se zjistí, co se dá konkrétně zkoumat. On sám v tom proto ještě nemá úplně jasno.

Imunitní systém a nemoci jater

I další kategorie soutěže pro tuzemské vědce sleduje činnost mladých výzkumníků. Cenu Doctorandus získal Jan Petrášek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Jeho práce se zaměřuje na úlohu imunitního systému u nejčastějších jaterních onemocnění, jejichž příčina bývá nadměrná konzumace alkoholu, záněty, metabolické poruchy a přejídání.

Existující lék

Jan Petráček zjistil, že jaterní a imunitní buňky spolu komunikují. Kdyby se podařilo zmírnit přehnanou reakci imunitních buněk v játrech na nadměrný přívod endotoxinu (jedovatá látka spjatá s určitou bakterií), nemusel by zánět vůbec vzniknout. Objev dává naději na nové léčebné postupy, protože reakci imunitních buněk lze usměrnit dostupným lékem, který se používá pro léčbu revmatoidní artritidy.

Ztížené podmínky

Jak dokazuje soutěž, vědcům se u nás daří, přestože v porovnání se zahraničím mají poněkud ztížené podmínky. Souvisí to s tuzemským financováním tohoto sektoru, jenž je napojen především na veřejný rozpočet a evropské granty. Z toho důvodu chtějí příslušné orgány častější vykazování vědecké činnosti, zejména publikování písemných materiálů, než je tomu v zahraničí.

Jen objev stačí

Výzkumné týmy v cizině mohou pracovat na projektu klidně i pět let, aniž by po nich byly žádány dílčí výstupy. Přitom jednotlivé projekty potřebují právě čas, aby nasbírané poznatky bylo možno shrnout a zasadit je do širšího kontextu zkoumaného problému. Ten bývá v zahraniční podrobně vysvětlen v obsáhlém výstupním materiálu.

Komerce

Jistým východiskem je spolupráce se soukromým sektorem, pro který je důležitá pouze kvalita finálního vědeckého výstupu a jeho efektivní zhodnocení. Nikoliv frekvence výstupů.

ANKETA: 1. Co si myslíte o úrovni české vědy? 2. Znáte soutěž Česká hlava?

Jaroslav Ďoubalík, Staré Město

1. Na českou vědu nejsou peníze, ale jsou dobří. Před válkou mívali čeští vědci ve světě obrovský ohlas, dnes tolik ne.
2. Něco mi to říká, ale nesleduji to.

Anna Matušková, Břevnov

1. Česká věda má určitě potenciál, ale měla by mít daleko větší podporu od vlády. Jednak finanční, jednak společenskou.
2. Vím, že tahle soutěž existuje, ale nezajímám se o ni.

Tereza Hejnová, Rtyně

1. Studuji přírodovědeckou fakultu a myslím si, že je spousta programů, kterými se snaží vědci povědomí o vědě šířit a popularizovat ji.
2. Tuhle soutěž znám, nikdy jsem ji ale nesledovala.

Alžběta Muchová, Staré Město

1. Česká věda mě zajímá a je na úrovni. Ale myslím si, že když naši vědci odjedou do ciziny, mají tam daleko více možností.
2. Znám to, ale nesleduji.

Miroslav Ciprián, Holešovice
1. Je na dobré úrovni, ale není v republice ohodnocená tak, jak by měla být. Peníze, které by tu měly být na podporu vědy, tu nejsou. Dávají se na něco jiného.
2. Jen jsem o tom něco zaslechl.

Oldřich Zeman, Brno
1. Přiznám se, že to moc nesleduji, ale myslím si, že česká věda na tom není špatně a je ve světě známá. Určitě by se měla více podporovat než je tomu teď.
2. Něco o tom vím.

Jakub Městka, Dolní Měcholupy
1. Moc o české vědě nevím, nespadá do mé oblasti zájmů. Ale myslím si, že má dobrou úroveň, jenže chybí peníze na její podporu.
2. Ne, neznám.

Milan Vach, Zahradní Město
1. Úroveň je porovnatelná s ostatními evropskými zeměmi. Ale v posledních letech je na to méně financí.
2. Samozřejmě, že znám.
Projekt a soutěž Česká hlava

Ceny Česká hlava za nejlepší tuzemské objevy vyhlašuje od roku 2002 stejnojmenná společnost. Odborná porota vybírá nejvýraznější osobnosti v oblasti vědy a techniky a snaží se ocenění vytvořit status jakési národní Nobelovy ceny. Od svého vzniku má už 80 laureátů. Její hlavní cenou je Národní cena vlády a v minulosti ji získaly největší osobnosti české vědy jako například chemik Antonín Holý nebo onkolog Josef Koutecký.

Letos z rukou premiéra Petra Nečase tuto cenu převzal Petr Widimský, který patří mezi přední české kardiology. Porotu přesvědčil tím, že výrazně přispěl ke snížení nemocniční úmrtnosti na akutní infarkt myokardu. Změnil totiž způsob léčby tohoto onemocnění, při kterém dochází k ucpávání tepen. Pomocí aplikace koronární angioplastiky se léčba infarktu stala rutinní záležitostí ve všech krajských nemocnicích.

Projekt si klade za cíl podpořit vědeckou a technickou inteligenci, zpopularizovat ji a prezentovat vědecké pracovníky jako hlavní tvůrce ekonomické prosperity země a navrátit jim ztracenou prestiž. Zájem o vědu a výzkum v České republice neustále klesá, což souvisí především s malým sociálním a společenským kreditem těchto profesí. Vzdělanost české společnosti proto stagnuje a brzdí ekonomický a sociální rozvoj země. Smyslem projektu je proto přilákat k vědě větší zájem a zvednout prosperitu země.

SOŇA KACEROVSKÁ