„Chci, aby socha zůstala na místě tam, kde je. Těchto památníků je už velice málo pro uchování dalším generacím, obávám se, že historie se poslední dobou začíná učit trochu jinak,“ uvedl Šimůnek. Socha má podle něho dál připomínat osvobození Prahy v květnu 1945. Nový památník, jak o něj v souvislosti se snahou přesunout sochu, usiluje Praha 6, zatím nikdo nezná, uvedl.  Druhou věcí podle něj je, že hlavní město by mělo investovat spíše do sociální oblasti. „Obáváme se, že nový památník je velký přepych,“ řekl komunista Šimůnek.

Svou iniciativu Šimůnek nechce spojovat s ohlášenou kandidaturou na předsedu KSČM. Podporu ve snaze zabránit kontroverznímu odsunu sochy nicméně cítí v pražské stranické buňce i v jiných regionech. Do volby předsedy KSČM v příštím roce Šimůnka, který patří k tradicionalistickému křídlu komunistické strany, nominoval okresní výbor Prahy 9.

Koněvův pomník na náměstí Interbrigády se stává častým terčem vandalů, naposledy letos koncem srpna. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) poté nechal kolem pomníku postavit lešení s plachtou, kterou odpůrci zakrytí několikrát strhli. Zastupitelé městské části v polovině září rozhodli, že sochu nahradí nový památník osvobození metropole za druhé světové války. Radnice se chystá vypsat soutěž na jeho podobu. Rusko proti přesunu Koněvovy sochy protestuje a ruská ambasáda uvedla, že by to považovala za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích.

Loni při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa odhalila radnice Prahy 6 u sochy tabulku s doprovodným textem, který popisuje roli Koněva v roce 1945, kdy osvobozoval Československo od nacistů, v roce 1956, kdy řídil potlačení maďarského povstání, i v roce 1961, kdy se jako velitel sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ stojí také na desce.

Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury nemovité a movité věci nebo jejich soubory, které jsou významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Podle Národního památkového ústavu je přibližně 40 tisíc z celkového množství cenných staveb a areálů chráněno jako nemovitá kulturní památka, dalších více než 40 tisíc kulturních památek je movitých. Na rozdíl od zařazení na sezam národních kulturních památek, o kterém rozhoduje vláda, stačí u kulturních památek souhlas ministerstva.