Cestující na této trase mají zatím dvě jistoty: od 10. srpna skončí nasazování elektrické jednotky řady 451 přezdívané žabotlam a vystřídá ji třívozová Regionova. Jak dlouho bude jezdit, není jasné. Ropid zatím tvrdí, že oficiálně ještě není rozhodnuto. Ropid už na jaře uvedl, že by rád nabídl provoz na městské lince i jiným dopravcům než Českým drahám. Právě na této trase je totiž organizátor pražské dopravy s drahami nespokojen.

Odklad smlouvy až o rok

O rozpadajících se elektrických jednotkách věděl dopravce dlouho, přesto nepořídil nové. Dopravci, například Arriva, RegioJet a Leo Express, už podali nabídky, nakonec ale podle informací deníku Zdopravy.cz zůstane provoz u Českých drah. Leo Express si dokonce při objednávce kapacity na nový jízdní řád objednal stejné časy, jako nyní jezdí České dráhy. „Jasno, kdo bude linku nadále provozovat, by mělo být do konce letošního srpna. Do té doby předpokládáme provoz pro nás nevyhovujících Regionov,“ řekl mluvčí Ropidu Filip Drápal.

Kvůli krátkému času na případný start linek nakonec podle informací deníku Zdopravy.cz primátorka Adriana Krnáčová rozhodla o posunutí startu smlouvy s případným novým dopravcem až o rok. Důvodem má být snaha, aby měli dopravci stejné podmínky. Sehnat tak narychlo nové či modernější vozy pro některé bylo nereálné. V neformálním poptávkovém řízení se tak sešly nabídky na desítky let staré motoráky i novější elektrické jednotky.

Ve všední dny až do Hostivaře

Praha chce navíc od nového jízdního řádu rozšířit provoz na městské lince i ve všední dny až do Hostivaře. Plán narazil na velký odpor nákladních dopravců: jednokolejnou trať z Libně do Hostivaře využívají nákladní dopravci, především Metrans. Mají obavy, že nákladní vlaky se na trať nevejdou. Spory zatím míří ke kompromisu: osobní vlaky pojedou ve špičce, mimo špičku ne.

Elektrické vlaky řady 451
Čtyřvozové elektrické jednotky v minulosti označované jako řada EM 475.1 (odsud přezdívka Emilka), byly vyráběny v letech 1964 až 1968 ve Vagonce Tatra ve Studénce. Vyrobeno bylo 51 čtyřvozo-vých jednotek, které jezdily v Praze, v severních Čechách a na severní Moravě, a v letech 1967 až 1976 také na východním Slovensku. Od poloviny 70. let byly soustředěny v Praze, kde se staly základním kamenem systému příměstské dopravy. Původně plánovaná životnost souprav zvaných pantograf, panťák či nověji žabotlam byla 15 let, díky rostoucímu provozu je ale neodrovnal ani příchod elefantů počátkem století.
Ve své době znamenaly špičku mezi vozidly pro příměstskou dopravu. Výjimečný byl luxusní interiér, například polstrovaná sedadla, široké centrálně zavírané dveře, nízkopodlažní uspořádání, velká okna a toalety. Vlaky mají značný výkon, takže kdysi předčily konkurenci také v rychlosti rozjezdů.