„Pan ředitel Fajt přišel s myšlenkou, že by to chtělo novou budovu Národní galerie, protože současný objekt Veletržního paláce je pro účely galerie nevyhovující," uvedl k tomu pražský radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Jedná se však podle něj zatím o předběžný návrh, jehož případná realizace je možná spíše v dlouhodobém horizontu.

„Celé je to spíše dlouhodobá úvaha, rozhodně se nebude stavět za rok nebo za dva. Prozatím jde o nápad, protože s veřejnými budovami je to v Praze samozřejmě složitější proces, který nějakou dobu zabere. Bude to nutné konzultovat s veřejností a tak podobně," uvedl radní.

To, že zatím není nic rozhodnuto, potvrzuje i samotná Národní galerie. A to i přes to, že její ředitel Jiří Fajt hovoří o možnosti stavby nového objektu pro moderní sbírky od svého nástupu do funkce zhruba před rokem.

Financování ze státního rozpočtu

Podle mluvčí Národní galerie Terezy Ježkové je možnost stavby nového objektu pro sbírky nyní uložené ve funkcionalistickém Veletržním paláci zahrnuta v koncepci rozvoje galerie pro léta 2015 - 2020, ve hře však stále je rekonstrukce stávající budovy. Pokud by se nový objekt stavěl, měl by být financován ze státního rozpočtu, Praha by zajistila pouze pozemek.

„Národní galerie si nejdříve musí ověřit, zda bude moci Veletržní palác nadále využívat k prezentaci svých sbírek, což předpokládá zásadní změnu prostorové dislokace uvnitř budovy, především pak nevyhovujících výstavních sálů," řekl k tomu koncem května ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Galerie dle jeho slov v současnosti provádí stavebně-technickou expertízu, která má za úkol zhodnotit stav Veletržního paláce a určit rozsah případné rekonstrukce. „Poté budeme vědět, zda lze Veletržní palác rekonstruovat tak, aby dispozičně vyhovoval potřebám Národní galerie. Až v případě negativní odpovědi se téma nové budovy pro Národní galerii stane skutečnou aktualitou," doplnil Fajt.

Atraktivní lokalita na Letné

Pokud by však ke stavbě nové budovy nakonec došlo, právě lokalita na Letné je pro účely Národní galerie atraktivní. Navíc by se pro skladování uměleckých děl daly využít podzemní prostory pod bývalým Stalinovým pomníkem, která zatím leží ladem.

„Prostor bývalého Stalinova pomníku na Letné patří mezi velice atraktivní lokality centrální Prahy a bezesporu bude muset být zásadním způsobem kultivován a oživen atraktivním obsahem," míní Fajt.

Zájem Národní galerie o prostor na Letné potvrdil i Jan Wolf. „Panu řediteli Fajtovi by se líbilo, kdyby nová budova stála tam," uvedl. Případný projekt by podle něj měl s lokalitou pracovat citlivě a stavba by na hraně směrem do centra města neměla být příliš výrazná.

„Směrem na staré město by byla jenom patrová část nové budovy, celá výstavní část by se stavěla směrem na Letnou. Byl by to spíše nižší objekt koncipovaný do hloubky. I proto, že výtvarná díla potřebují spíše tmavší prostory," popsal Wolf.

Dlouhodobé hledání využití

Letná však není jedinou lokalitou, která pro případnou stavbu budovy galerie připadá v úvahu. Jak uvedla primátorka Krnáčová, jde jen o jednu z vytipovaných lokalit. „Nikde není řečeno, že to bude určitě Letná, ale je pravdou, že dlouhodobě hledáme využití pro tuto lokaci. O žádných jiných konkrétních místech jsme se s panem ředitelem Fajtem zatím nebavili, zmínil pouze tuhle jednu lokalitu," uvedl k tomu náměstek primátorky Matěj Stropnický (Strana zelených, Trojkoalice).

Národní galerie si kromě zhodnocení, zda nebude lepší zůstat ve Veletržním paláci, bude muset na případnou novostavbu zajistit také finance. Ty by měla získat ze státního rozpočtu. „Ředitel se snaží svou představu o nové budově národní galerie vtělit do takzvané Implementace státní kulturní politiky, kterou bude schvalovat vláda na přelomu června a července," vysvětlil Stropnický.

V tomto vládním dokumentu bude uveden jen záměr stavby, nikoliv její detaily, takže ani lokace. Pokud by se stavba nicméně do koncepce dostala, měla by oporu ve schváleném vládním dokumentu a záruku alokace prostředků ze státního rozpočtu, což by projekt zřejmě přiblížilo realizaci.

„Ve chvíli, kdy by vláda dokument s novou budovou schválila, bude Národní galerie vědět, že bude mít na takový projekt v nějakém horizontu peníze ze státního rozpočtu," řekl Stropnický. V tu chvíli by podle něj byl čas na další jednání radnice s Národní galerií o tom, kam stavbu definitivně umístit.

Architekti jsou proti

Stavbu jakékoliv budovy na místě bývalého Stalinova pomníku nepovažují odborníci za příliš šťastný nápad. Prostor Letné by podle řady z nich měl zůstat kompletně nezastavěný, protože představuje jednu z velkých pražských parkových ploch.

„Na letenské hraně by nemělo stát nic," míní Jan Jehlík, vedoucí ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT. „Pokud se uvažovalo o stavbách na Letné, tak podél ulice Milady Horákové," doplnil.

S tím souhlasí i historik architektury Zdeněk Lukeš. „Velká stavba tam naprosto nepřichází v úvahu. Jedná se o cenný park, několikanásobně chráněný. Navíc by se tam musela pustit auta a zásobování na parking, což je vyloučeno. Myslím, že by Pražané velmi ostře proti takovému záměru vystoupili. Nechť je tam třeba kavárna, ale Národní galerie rozhodně ne," soudí.

Za problematický považuje záměr také Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Úvahy o umístění objektu Národní galerie na Letné se podle něj objevily už v první polovině dvacátého století, tehdy se uvažovalo spíše o stavbě na vlastní pláni.

„Novostavba Národní galerie by v tomto místě byla problematická z více důvodů. Jednak je hrana Letné součástí pražského panoramatu, kde každý zásah vyvolá široké diskuze,“ míní. Fakt, že lokace je obklopena parkem, by navíc podle něj zkomplikoval příjezd vozidel. Navíc chybí inženýrské sítě a místo je hůře dostupné městskou hromadnou dopravou.

„To jsou všechno faktory, které je nutno pečlivě zvažovat. Pokud vůbec padne rozhodnutí o tom, že by vznikla nová budova Národní galerie, která by nahradila Veletržní palác, pak by bylo vhodné zvažovat nejprve více lokalit,“ soudí Šefců.

Neadekvátní využití podzemí

Plány města na stavbu na místě bývalého Stalinova pomníku považuje za překvapivé předseda Asociace pro urbanismus a územní plánování Petr Durdík. „Nikdy se nepředpokládalo, že by v tomhle místě měl stát barák. Vždycky se uvažovalo o tom, že by se měly nějak využít podzemní prostory, které jsou pod Stalinem a které pak sloužily jako sklad brambor, což je trochu neadekvátní využití. Z těchto prostor by se mohlo vytvořit nějaké kulturní zařízení," uvedl.

Pokud by byla případná stavba nízká, možná by se o ní podle něj však dalo uvažovat. „Kdyby to měla být přízemní stavba, která by využila podstavu po Stalinovi, tak by to bylo možná přijatelné," říká. Zásadní je podle něj brát v potaz pražské panorama a pohled na Letnou a na Prahu.

„Určitě je potřeba vnímat to místo v panoramatických pohledech a promyslet, co by to udělalo s pohledem na Prahu. Rozhodně by se muselo udělat ověření dopadů takového zařízení v téhle poloze a teprve potom by se mohlo diskutovat o tom, jestli ano, nebo ne. Je to na velkou diskuzi," zakončil Durdík.

Čtěte také: Praha zvažuje výstavbu výstavní síně na Letné u metronomu