Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo členů nabírají některé strany registrované příznivce

Praha - Tradičním politickým stranám většinou klesají členské základny. Naopak mladší uskupení sice nabírají nové členy, často ale jen v řádech desítek až stovek lidí. Některé strany také v posledních letech nenutí lidi ke členské průkazce, ale zakládají skupiny registrovaných příznivců. Tito podporovatelé mohou i ovlivňovat dění ve straně. Vyplývá to z informací, které poskytli zástupci jednotlivých stran.

21.8.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Vít Černý

Dlouhodobě nejvíce členů, ale zároveň největší propad členské základny zaznamenávají v posledních letech komunisté. Mezi lety 2012 a 2015 ztratili 10 tisíc členů a v loňském roce stranickou knížku KSČM vlastnilo 42 994 lidí. Důvodem úbytku je především vysoký věk členů.

„Tento přirozený úbytek bohužel nenahrazuje počet nově přijatých členů, který se každoročně pohybuje v průměru kolem 400," uvedl mluvčí Robert Kvacskai. Podle něj je více než polovina členské základny starší 70 let. Mladší 50 let je jen zhruba šest procent straníků.

Pokles členů u KDU-ČSL

Druhou nejsilnější stranou co do počtu straníků je dlouhodobě KDU-ČSL, která k červenci letošního roku registrovala 26 420 členů. Jejich počet za poslední dva roky zhruba o 1400 poklesl, i v tomto případě je za poklesem zřejmě vysoký věk. „Z čísel je zřejmé, že se jedná o přirozený pokles způsobený řekneme ‚generační obměnou'," napsala  mluvčí Petra Hrušová.

Nad hranicí 20 tisíc členů se drží i sociální demokracie, i když i této vládní straně se členská základně v posledních letech zmenšuje. K prosinci loňského roku mělo stranickou průkazku ČSSD 21 356 lidí, což je meziroční pokles zhruba o 1200 lidí a asi o 2260 lidí méně než před třemi lety.

ODS sází na sympatizanty 

Občanští demokraté evidovali v období 2015/2016 celkem 14 123 členů, přitom před šesti lety jejich členská základně čítala přes 30 tisíc lidí. Podle mluvčí Jany Havelkové se ale úbytek, který nastal především po roce 2010 a po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013, podařilo zastavit a strana loni nabrala kolem 500 nových členů.

ODS už ale nesází jen na straníky, snaží se zapojovat i své sympatizanty. „Zřídili jsme novou skupinu, která nabízí možnost být registrovaným podporovatelem strany – což je stupeň mezi voličem a členem. Podporovatelé dostávají bližší informace o fungování ODS, jsou zváni na akce a rekrutují se z nich dobrovolníci do volebních kampaní," uvedla Havelková.

Jak je na tom TOP 09 

Podobně se svými příznivci pracuje i TOP 09. Ta jich má přes 14 tisíc, což je zhruba čtyřiapůlkrát více než vlastních členů. Těch strana evidovala k začátku května 3148 s meziročním poklesem asi o 400.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které ve sněmovních volbách kandidovalo společně s TOP 09, dokonce registrovaným příznivcům dává stejná práva jako členům s výjimkou možnosti kandidovat na šéfa krajské organizace a do předsednictva hnutí.

Vlastních členů mělo STAN k srpnu letošního roku 106, registrovaných příznivců pak 1348. Počet obou skupin v posledních dvou letech rostl. „Jsme hnutí postavené na příznivcích, nenutíme je ke členství, jelikož mezi těmito instituty u nás není významný rozdíl. Naši registrovaní příznivci stejně jako členové hlasují a podílejí se zásadně na činnosti hnutí," uvedl předseda STAN Petr Gazdík.

Hnutí ANO roste pozvolna 

Vládní hnutí ANO, které dlouhodobě vede většinu volebních průzkumů, roste spíše pozvolna. Na začátku tohoto roku registrovalo 2777 členů, což je zhruba pětistovku více než o rok dříve.

Podle Vladimíra Vořechovského z mediálního oddělení ANO mají oblastní i krajské organizace „velkou podporu vedení v tom, aby nové straníky přijímaly ještě rychleji".

Od ledna do současnosti hnutí přijalo ale přijalo jen 55 straníků. „Od počátku roku máme na 300 žadatelů o členství a dále na 300 tzv. čekatelů na členství," uvedl Vořechovský. Každý zájemce o členství, jehož přihláška je schválena, totiž musí projít půlroční čekatelskou lhůtou.

Počty členů v dalších stranách 

K přihlášce se podle Vořechovského během přijímacího procesu vyjadřuje příslušná místní, oblastní a krajská organizace a nakonec o ní rozhoduje předsednictvo hnutí ANO.

Přestože nízký počet vlastních členů a nenabírání nových byl na začátku loňského roku jedním z hlavních důvodů rozkolu mezi tehdejšími členy Úsvitu přímé demokracie a impulsem ke vzniku Úsvitu – Národní koalice, toto nástupnické hnutí čítalo k srpnu letošního roku jen 273 členů. V době rozkolu měl Úsvit přímé demokracie devět členů.

Naopak uskupení Svoboda a přímá demokracie, které založil někdejší lídr Úsvitu Tomio Okamura, má podle svého tajemníka Jaroslava Staníka v současnosti 4003 členů a hlásí se zhruba 90 nových zájemců týdně.

SPO přišla o čtvrtinu členů 

Strana práv občanů, která dříve používala přízvisko zemanovci, přišla po neúspěchu ve sněmovních volbách v roce 2013 o více než čtvrtinu členů z 2500. Podle místopředsedy Mariana Keremidského se ale po dvou a půl letech podařilo stejný počet znovu nabrat a stranickou knížku má nyní opět asi 2500 lidí.

Členská základna Strany zelených se v posledních třech letech pohybovala kolem 1300 až 1400 členů. K srpnu letošního roku bylo zelených 1274.

Piráti zvýšili počet svých členů v posledních dvou letech zhruba o 80 na současných 427 straníků.

Čtěte také: ČSSD: Evropský projekt je nutné vrátit do rukou evropským občanům

Autor: ČTK

21.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Finančník Petr Kellner.
25

Kellnerova nadace odmítá Babišova slova, že nejde o charitu

Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení