"Letos těch kulatých výročí je opravdu dost, ale já bych byl nerad, kdyby zrovna tohle zapadlo, protože Jan Masaryk je výrazná osobnost našich novodobých dějin. A dokonce bych si dovolil říct, že v jeho životě se koncentruje část osudu naší země," řekl Stropnický.

Memento první republiky 

Připomněl, že se Masaryk za druhé světové války angažoval v exilové vládě, výraznou osobností byl i v prvních poválečných letech. "Cítil svoji povinnost zajistit jakousi kontinuitu toho předválečného demokratického Československa v situaci, která už vůbec nebyla regulérní," řekl dále.

Podle něho se nakonec ukázalo, že jako memento první republiky byl pro ten poúnorový režim nepřijatelný. "Pro celý národ to tehdy byla obrovská tragédie, protože to bylo vlastně definitivní potvrzení toho, že začíná nějaká nová éra a éra poměrně temná," uvedl ministr ke smrti svého předchůdce, který byl nalezen ráno 10. března 1948 mrtvý pod okny své koupelny na nádvoří Černínského paláce.

Rozmluva s ruským velvyslancem 


Komunističtí vyšetřovatelé označili Masarykovu smrt za sebevraždu, okolnosti ale zůstávají nejasné a spekuluje se i o zapojení tajných služeb. "Já si myslím, že se to dá vyšetřit pouze tehdy, pokud dostaneme z ruské strany ty materiály, které jsou utajené," řekl Stropnický.

"Určitě o tom budu mluvit s ruským velvyslancem, požádám ho, uvidíme. Nebudu první, kdo ho žádá, zatím to nebylo úspěšné," řekl. Sám je přesvědčen, že si Masaryk sám život nevzal.

U příležitosti výročí Masarykova úmrtí bude mít i veřejnost možnost uctít památku československého politika. Přístup k jeho bustě v Černínském paláci a na nádvoří, kde zemřel, bude možný po registraci na internetových stránkách ministerstva dnes od 14:00 a také v sobotu odpoledne. Podle Stropnického bylo nutné původně plánované návštěvní hodiny rozšířit, protože zájem lidí předčil očekávání.