Jejich názor nezměnila ani středeční návštěva ministra kultury Václava Jehličky (ODS), který vzhledem k závažnosti situace dorazil na inspekci staveniště. Vyznění kritické zprávy, podle níž došlo při opravě k mnoha nenapravitelným chybám, které působí dojmem levného a nepovedeného obkladu, sice mírní, ale porušení zákona o státní památkové péči připouští.

„K fatálním škodám a destrukci mostu, myslím, nedošlo. Po ničivé povodni v roce 1891 padaly návrhy na radikální úpravy mostu, ale i tehdy, v době moderního rozmachu městské architektury, zvítězil citlivý restaurátorský přístup. Mělo by tomu tak být i v jednadvacátém století,“ říká ministr s tím, že řadu věcí mohou kameníci napravit.

Zjištění ukazují na porušení zákona Současně ale dodává, že za prací kontrolorů stojí a že v protokolu našel několik závažných zjištění ukazujících na porušení zákona o státní památkové péči a řadu upozornění na způsob práce při obnově národní kulturní památky. Zpráva ministerstva kritizuje i fakt, že k zásahům do Karlova mostu došlo bez archeologického dohledu. Kameníci se ale nařčením brání.

„To není pravda. Kontrolorům jsme prokázali, že pracovníci Národního památkového ústavu byli na stavbě přítomni od začátku,“ uvedl Zdeněk Batal ze společnosti SMP CZ, která pro pražský magistrát most opravuje.

Kontroloři se ve svém protokolu odkazovali na posudek akademického sochaře Petra Siegla, ve kterém zmiňuje razantní rozebírání kamenného materiálu z parapetních zídek, které připomíná spíše nešetrné bourací práce.

Problémy dělá hlavně cement

Jak si však redaktoři Deníku včera ověřili, demontáž zídek probíhá pomocí klínů z tvrdého dřeva a ve výjimečných případech pomocí drobného ručního nářadí. To se děje v okamžiku, kdy se musí rozrušit spáry, které byly udělány při rekonstrukci v sedmdesátých letech minulého století. Během ní byl místo vápenné malty použit cement, který má desetkrát vyšší pevnost než malta.

„Tato injektáž nejenže zničila okolní pískovcové kvádry, ale je téměř nerozebíratelná. Kamenořez je hrubě narušen, mnohé původní kvádry jsou zkráceny či osazeny na jiném místě,“ nešetří zpráva ministerstva kultury kritikou.

Proč se vyměňuje více bloků?

„To není pravda, kamenořez na parapetních zídkách je důsledně dodržován. Případné drobné odchylky jsou vyvolány snahou o záchranu co největšího počtu i částečně narušeného kamene, nebo v případě, že nesouhlasí kamenořez líce s rubem. Všechny tyto úpravy jsou konzultovány a odsouhlaseny památkáři,“ oponuje stavbyvedoucí Batal.

Dále ministerstvo napadá vyšší procento výměny kamenných bloků. Kritikům vadí, že zhruba třetina uskladněných kvádrů se nemusela vyměňovat, protože jsou v dobrém stavu. Ve zprávě však nebyla zohledněna skutečnost, že nemohla být provedena diagnostika na kamenech na rubové straně pod vozovkou. Počet kamenů původně určených k výměně a těch skutečně vyměněných se nakonec příliš neliší. „Snažíme se co nejvíce kamenů opět použít.

Nevyměňujeme ani jeden kámen svévolně, vše musí odsouhlasit památkáři,“ ujistil Batal. V drtičce skončí jen ty kvádry z Karlova mostu, které jsou tak moc zničené, že se rozpadají.

Kontroloři napadli i výrobu nových kvádrů. „Nové kusy se svým tvarem a rozměrem neshodují s původními. „Pohledové plochy kamenných kvádrů často vystupují z líce nebo naopak za líc zapadají, a to o několik centimetrů,“ píše se ve zprávě.

„Je to neobjektivní, protože byla hodnocena nedokončená stavba. Kvádry jsou vyráběny do jednotné šířky 40 centimetrů, což je největší šířka, která se na mostě vyskytuje, ale po osazení do konstrukce je kamenicky opracujeme na původní rozměr. Navíc ručíme za to, že po dokončení stavby bude parapet rovný, což se o něm v posledních letech říct nedalo, protože se vykláněl,“ dodal zástupce společnosti SMP CZ Batal.

Ministr kultury Jehlička rozhodne o dalších krocích až po vyjádření magistrátu.

JAN PUCI

Velké opravy Karlova mostu

  • V únoru 1784 stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře. Celkem 5 mostních pilířů bylo silně poškozeno.
  • V září 1890 protrhly most klády z utržených vorů. Spadly tři oblouky mostu. Po dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce.
  • Stavební průzkum v letech 1966–1967 ukázal, že most ohrožují zejména trhlinky, jimiž vnikala do konstrukcí dešťová voda se solí ze zimních posypů. V celém plášti byly vyměněny poškozené pískovcové kvádry.
  • Současná oprava horní stavby začala 20. srpna 2007 a potrvá asi 3 roky. Most se opravuje po částech a za provozu.

    Zdroj: Wikipedie

  • O sporu mezi památkovou inspekcí ministerstva kultury a Národním památkovým ústavem a právě probíhající opravě Karlova mostu jsme si povídali s předsedkyní klubu Za starou Prahu, historičkou Kateřinou Bečkovou: close zoom_in

    Inspekce neměla výsledky svého šetření medializovat

    Jsou podle vás opravy Karlova mostu v pořádku? Laická veřejnost vytýká památkářům, že most v současné době není barevně sjednocen.

    Průběh prací na Karlově mostě bedlivě sledujeme. Byla tam nějaká nedopatření technického rázu, která se týkala nepřesností v opracování kvádrů, na něž jsme upozornili. Co se týče „dvoubarevnosti“ Karlova mostu, je pravda, že nové kameny jsou světlejší než ty původní. Ale postupně by mělo docházet k jejich retušování tak, aby došlo k barevnému sjednocení. Měli bychom si však uvědomit, že tam nejsou kameny z jedné doby, takže podobné zákroky nejsou nezbytně nutné. Grafiky z 19. století dokonce vypovídají o tom, že i dříve byly součástí mostu kameny různých odstínů. Navíc při současném pražském ovzduší je nanejvýš pravděpodobné, že kameny budou vypadat zcela jinak.

    Kontaktovali Pražané klub s tím, že by kritizovali průběh samotných oprav?

    Oprava této památky obyvatele metropole nepochybně zajímá. První vlna odporu proti rekonstrukci Karlova mostu se rozpoutala v červnu. Nesouhlas s pracemi zazněl také ze strany restaurátorů, kterým vadila řemeslnická úroveň opracování kvádrů. Klub Za starou Prahu pak uspořádal setkání restaurátorů s představiteli firmy, která opravu mostu realizuje, a zástupci Národního památkového ústavu. Myslím, že setkání bylo ku prospěchu věci.

    Klub Za starou Prahu opravu Karlova mostu dlouhodobě sleduje. Jaké je jeho stanovisko k výtkám památkové inspekce ministerstva kultury?

    Především nás velmi překvapuje, že tento velice odborný spor se řeší na veřejnosti. Památková péče není exaktní věda. Oprava Karlova mostu se dala řešit dvěma způsoby, dala se pojmout buď jako oprava mostu, čili jako technické stavby, a nebo jako oprava středověké památky, sochařského díla. Ani o jednom se nedá říct, že je čistá pravda. Měl by se najít nějaký kompromis. Řešení by se však mělo hledat na odborných fórech, nikoliv medializací a vyvoláváním umělých vášní na veřejnosti. Jeden obviňuje druhého a veřejnost pak neví, co si myslet.

    JANA KOČVAROVÁ