Záslužný kříž ministra obrany ČR druhého stupně dostal kapitán Viktor Pattia, velitel 10. strážní roty, která střeží afghánskou leteckou základnu Bagram, kde letos v srpnu zahynuli čeští vojáci. Patia byl oceněn za to, že i po složité situaci po incidentu jednotka pokračovala v plnění úkolů. Stejné vyznamenání dostal nadporučík Daniel Píša za vynikající plnění úkolů v zahraniční operaci.

Udílení vyznamenání se dnes konalo v Národním památníku na Vítkově, vzpomínalo se i na novodobé oběti válečných konfliktů, především čtyři české vojáky zemřelé v minulých několika měsících v Afghánistánu.

Metnar připomněl, že Den válečných veteránů, který se slaví od konce první světové války, připomíná oběti všech konfliktů, ať už byly na jakékoli straně. V tuzemsku si lidé připomínají legionáře, díky nimž také mohlo vzniknout Československo, odbojáře z druhé světové války i vojáky současné působící v zahraničních misích. Díky profesionalitě vojáků toto zahraniční angažmá zvýšilo prestiž české armády, přesto 28 z nich při plnění svých úkolů zemřelo, uvedl.

Ministr dostal lva

Veterán druhé světové války Emil Boček poděkoval Metnarovi, že ministerstvo obrany prostřednictvím svého odboru péče o válečné veterány vysloužilé vojáky podporuje; uvedl ale také, že mezi pracovníky ministerstva obrany jsou i tací, kteří tuto činnost zneužívají ve svůj prospěch. Metnarovi pak spolu se zástupci Československé obce legionářské předal u příležitosti stého výročí vzniku Československa a dnešního svátku Československého lva jako symbol české státnosti.

Záslužný kříž ministra obrany ČR třetího stupně dostalo dnes 15 lidí především za zásluhy během druhé světové války. Čtyři z oceněných, Jan Šimčík, Lukáš Hirka, Vladimír Šupa a Ivan Vorel utrpěli zranění během novodobých misí české armády. Záslužný kříž ministra obrazy ČR třetího stupně in memoriam dostali Pravoslav Batěk, Jakub Ficel, Lydie Horálková, Jan Pavlačka a František Starý.

Batěk byl účastníkem národního boje za osvobození od září 1944, kdy navázal spolupráci s partyzánskou skupinou operující v Chřibech. Jeho rodina doma ukrývala ruskou partyzánku. Ficel působil v partyzánské skupině na Slovensku a účastnil se akcí na podporu Slovenského národního povstání.

Lydie Horálková se účastnila bojů Karpatsko-dukelské ofenzivy, také se zúčastnila Slovenského národního povstání. Po válce byla vyznamenána, na jaře 1950 však propuštěna z armády a zbavena vojenské hodnosti. František Starý byl nejmladším československým vojákem, který se účastnil bojů u Tobruku, kde byl těžce raněn. Zúčastnil se vylodění ve Francii a obléhání Dunkerque, kde byl také zraněn. Po únoru 1948 opustil republiku a odjel do Anglie.