Zrušení stanoviska znamená, že by se muselo znovu konat stavební řízení. Pokud bude investor dál o stavbu usilovat, musí být projekt znovu posuzován i magistrátními památkáři, kteří musejí vydat nové stanovisko. Proti záměru stavby protestovali obyvatelé Prahy i Národní galerie, která sídlí v sousedícím Anežském klášteře.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková ve středu sdělila, že již v roce 1999 magistrát připustil z hlediska zájmů památkové péče témuž stavebníkovi realizaci projektu za určitých podmínek. V roce 2010 ale předložil projekt, který představoval razantnější způsob zástavby, stejně jako později projekt zvaný maršmeloun. „Z hlediska památkové péče tak dokončeních právních kroků k realizaci této zástavby a následné realizaci nic zásadního nebrání," uvádí ministerstvo.

Pražský magistrát již v září ale zrušil pro zamýšlenou stavbu v její aktuální podobě územní rozhodnutí s odkazem na porušení stavebního zákona. Rozhodnutí prý neobsahuje některé náležitosti, například druh pozemků, vzdálenosti od sousedních staveb, dostatečně jasně a srozumitelně popsaný tvar budovy či vymezení území dotčeného vlivem stavby.

Na památkovou inspekci ministerstva se s podnětem k zahájení přezkumu závazných stanovisek magistrátních památkářů obrátila sdružení ASORKD a Občanský monitoring letos v květnu. Podle Občanského monitoringu byla povolení památkářů v příkrém rozporu se statutem Pražské památkové rezervace i s ochranným režimem Anežského kláštera, který je národní kulturní památkou.

Rozpor s podmínkou ministerstva kultury

ASORKD zase upozorňovala, že závazná stanoviska z let 2012 a 2014 vydaná pro územní řízení i pro stavební řízení byla vydána v rozporu s podmínkou ministerstva kultury z roku 2010. Ministerstvo například požadovalo, aby materiál fasády byl tradiční stejně jako střešní krytina. Ministerstvo se ve svém současném rozhodnutí také pozastavuje nad tím, proč původní projekt domu z hlediska památkové péče magistrát odmítl, aby ho po jeho úpravě, která ale mimo jiné téměř zachovává hmotu i výšku, povolil.

Dům navrhl architekt Zdeněk Fránek. Jeho původní podobu z roku 2008, která počítala s prosklenou fasádou, odmítlo na základě názoru Národního památkového ústavu ministerstvo kultury a zrušilo v roce 2010 povolení pražských památkářů. Nový projekt firmy Praga Progetti e Investimenti s okny do tvaru obličejů ale magistrátní památkáři schválili. Autor návrhu odmítá výtky odpůrců, prý nikdy nepočítal s fasádou v růžové barvě, která dala projektu přezdívky po růžovobílé cukrovince.

Firma Praga Progetti e Investimenti se v září proti zrušení územního rozhodnutí odvolala a ještě předtím protestovala proti práci památkové inspekce – její pracovníci prý byli podjatí. Svou újmu v případě, že by závazná stanoviska byla zrušena, vyčíslila na více než deset milionů korun. Ministr kultury na doporučení rozkladové komise obvinění odmítl.

Čtěte také: Magistrát zrušil vydané územní rozhodnutí pro 'maršmeloun'