Kvůli možnému bourání objektu se dnes v prostoru bývalého Federálního shromáždění setkali hlavně odpůrci nové výstavby, kteří zaplnili sál, kde se v minulosti scházeli poslanci. Před přednáškou se ještě uskutečnila komentovaná prohlídka budov, které se účastnilo několik desítek lidí. „Je to dílo čtyř vynikajících architektů a myslím si, že stavby vynikajících architektů se bourat nemají" řekl při debatě architekt Rostislav Škácha.

Proti bourání objektu vznikla petice 

Dílo vytvořil tým Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Stavby vznikaly mezi lety 1966 a 1976. Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Českého rozhlasu. Zastánci ochrany budov uvádějí, že dílo je jednou z nejvýraznějších realizací ve stylu brutalismu v Česku.

Proti bourání objektu vznikla petice, na které je zhruba 2700 podpisů. Pokud jich organizátoři seženou 3000, chtějí petici předat ministrovi kultury Danielovi Hermanovi (KDU-ČSL).
Developeři počítají s tím, že objekt nahradí sedm budov a vznikne také nový veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem skrz území. Součástí mají být také restaurace se zahrádkami.

Komise se sejde 13. dubna 

Zástupce developerské firmy Petr Herman při debatě uvedl, že jde o část města, která nežije a budovy neplní účel, který v minulosti měly. „Něco, co budoucnost nemá, nahradíme něčím, co budoucnost má," řekl Herman. Uvedl také, že když společnost objekt kupovala, tak nevěděla, že se může dostat do takového názorového střetu s odbornou veřejností.

Ministerstvo odmítlo Transgas prohlásit za památku ke konci loňského roku. Návrhem na prohlášení staveb za památku se zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu, který s rozhodnutím nesouhlasí a odvolal se. O osudu stavby by tak definitivně měla rozhodnout rozkladová komise, která se podle účastníků sobotního setkání sejde 13. dubna. Pak by mělo být jasné, zda developer muže objekty po získání příslušných povolení zbourat.

Některé ze staveb byly po dlouhých diskusích za památku prohlášeny 

Stavby druhé poloviny 20. století nejsou příliš často veřejností, a to někdy ani odbornou, vnímány jako hodné památkové ochrany. Některé ze staveb byly po dlouhých diskusích za památku prohlášeny, jako třeba pražský obchodní dům Máj, jiné ale stát chránit odmítl, a majitel je tak mohl odstranit. To je případ třeba libereckého obchodního domu Ještěd vzešlého od stejného architektonického studia SIAL jako pražský Máj.

Účastníci sobotní debaty v této souvislosti velmi často kritizovali ministerstvo kultury, které o památkách rozhoduje. „Vymažeme kus historie, protože si jí nedokážeme ochránit," uvedl například známý pražský rapper Vladimír 518. O možné památkové ochraně se uvažuje či rozhoduje také u dalších známých staveb. Jde například o obchodní dům Kotva.