„Jedna z věcí, která mě dlouhou dobu v pražské historii fascinuje, je Juditin most z 12. století, předchůdce Karlova mostu. Vydržel necelých dvě stě let, než ho strhla voda. Když dnes chodíte kolem Karlova mostu a víte, jak se podívat, tak ho de facto vidíte. Okolní domy totiž původní most respektují,“ přibližuje se zaujetím jednu z 25 kapitol autor knihy David Černý.

Jez dokládá dřívější rozdělení metropole 

Jeho publikace poutavě líčí také historii nedalekého Staroměstského jezu, který vznikl ve 13. století a dnes je nejstarším, stále funkčním jezem minimálně ve střední Evropě. „Jeho zajímavostí je šikmá poloha, která má jasnou příčinu. Před sjednocením Prahy v 18. století existoval vleklý spor mezi Malou Stranou a Starým Městem o to, komu patří řeka. Ta nakonec připadla Starému Městu, jehož hranice proto od té doby sahá až na břeh Kampy. A zmíněný jez je skloněný ke Starému Městu proto, aby hnal při slabším průtoku víc vody k dříve dominantní části metropole,“ vysvětluje Černý.

"Ve středověku byly rozdíly mezi tehdy samostatnými městy na území Prahy zcela zásadní po jistou dobu měla různé právní systémy a dokonce různé míry a váhy. Na Karlově mostě se proto muselo ´přeměřovat´ obchodované zboží," dodává.

V historii starého jezu lze podle Černého najít i vysvětlení, proč mohou dodnes pražskými zdymadly proplouvat lodě bezplatně. „Karel IV. moudře snoubil zájmy mlynářů a vorařů, když vydal výnos, podle kterého musela při každé stavbě jezu vzniknout propusť o minimální šířce 20 sáhů, což je asi 12 metrů. Přesně taková propusť je uprostřed Staroměstského jezu,“ dodává historik a novinář.

Mezi 25 tajemství Prahy zařadil Černý také pozoruhodné souvislosti největšího českého zvonu Zikmund, ale i pozapomenuté stavby z nedávné doby. Dočíst se můžeme o tom, jak krátký měl za první republiky život módní lunapark v Edenu, který stál i s pětikilometrovou horskou dráhou na místě dnešního fotbalového stadionu. Kniha také nahlíží do protiatomového krytu pod Strahovem.