Historické vlaky zajížděly i poměrně daleko od metropole. Parní vlak s lokomotivou Šlechtična do Úval a Českého Brodu i Čelákovic a Lysé nad Labem; třeba na Negrelliho viaduktu byl k vidění také unikátní parní motorový vůz Komarek (v éře páry se jednalo o levnější řešení pro méně využívané tratě, kam se nevyplatilo pořizovat lokomotivu s vagony – přičemž i ve své době se jednalo o poměrně málo vídané řešení).

Do Českého Brodu nebo Roztok u Prahy (přičemž dva vlaky si trasu protáhly až do Libčic nad Vltavou) zase jezdily historické elektrické jednotky. V těch už, na rozdíl od páry se speciálními cenami za svezení, platily běžné železniční tarify; jak jízdné Českých drah, tak Pražské integrované dopravy.

Dnešek patří i dalším dopravním prostředkům

Pražský železniční den na Masarykově nádraží, jehož program se prolínal i s Rodinným dnem Správy železnic na nádraží v Praze-Dejvicích, přitahoval pozornost už tím, že se kvůli koronavirovým omezením letos jednalo vlastně o první velkou akci pro fanoušky veřejné dopravy.

V hlavním městě nabízel třeba i představení Legiovlaku – a v metropoli byly připraveny také jízdy historických autobusů či tramvají. Program však zasahoval i na další nádraží v okolí.

Legiovlak

K nabídce Regionálního dne železnice patřilo zpřístupnění modelového kolejiště Klubu železničních modelářů v Roztokách u Prahy, jízdy historické drezíny a komentované vycházky v Úvalech. V Českém Brodě pak vedle výstavy modelového kolejiště ve vlakové čekárně a vystoupení kapely M.A.S.H. dokonce i otevření parkoviště B+R (nabízející možnost odložit u nádraží jízdní kolo a dál pokračovat v cestě vlakem).