Grafika k Miladě Horákové.Zdroj: Deník„Milada Horáková byla zavražděna komunisty. Nepomohly ani žádosti o milost od takových osobností, jako byl například Albert Einstein. Při popravě krutě trpěla. Podle zjištění historiků umírala dlouhou čtvrt hodinu na šibenici. Tento zločin měl přitom jediný důvod – doktorka Milada Horáková nebyla lhostejná k bezpráví a měla odvahu mu čelit. Je naší povinností její příběh připomínat a bránit ho před těmi, pro které je i dnes pravda nepohodlná,“ uvedl v tiskové zprávě pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Tento politický proces se týkal více než šesti stovek obžalovaných po celé republice, bylo uděleno deset doživotních trestů. Ovšem Horáková byla jedinou ženou, kterou „za velezradu a vyzvědačství“ zavraždili K trestu smrti odsoudili komunističtí prokurátoři rovněž Jana Buchala, Záviše Kalandru a Oldřicha Pecla.

Stranický tisk – tedy Rudé právo – den poté přineslo jen krátkou noticku, avšak sobotní vydání z 10. června se procesu s Horákovou a spol. věnuje na několika stranách s titulky: „Všechen československý lid plně schvaluje spravedlivý rozsudek nad velezrádci“ nebo „Republiku si rozvracet nedáme!“ či „Cestu k socialismu uhájíme“.

K inciativě se může připojit každý

Tehdejší vládnoucí propaganda podpořila iluzi správného postupu justice i tím, že zveřejňovala podporu od dělníků, rolníků, pracovníků národních podniků či vojáků. Nutno připomenout, že padesátá léta byla dobou těch nejkrutějších praktik příslušníků Státní bezpečnosti (StB), kteří nepřátele režimu a oponenty častokrát utýrali k smrti. I přes všechny strasti, které přinesla normalizace po roce 1968, se během totatilní vlády bolševiků nic v takové míře neopakovalo.

 

Přesto (nebo právě proto) je důležité si památku Milady Horákové připomínat. Proto teď pár týdnů budou vyvěšeny na několika významných budovách velkoplošné vizuály s portrétem Milady Horákové a titulkem „Zavražděna komunisty“. 

Sobotní sirény
Nahrávka by měla být odvysílána celkem třikrát za den v následujících časech: 10:35, 12:35, 14:35.

K aktivitě se může připojit každý tím, že před 27. červnem vyvěsí černý prapor k uctění 70. výročí justiční vraždy. Podle pořadatelů jsou pro zájemce k dispozici rovněž vizuální podklady, plakáty a audio koláže určené k dalšímu šíření.

S inciativou přišlo několik jednotlivců v čele s Michalem Gregorinim z neziskové organizace Dekomunizace. Připojilo se několik spolků i veřejných institucí včetně například vydavatelství Vltava Labe Media, kam patří i Pražský deník. Horáková se objevila také na budovách radnic několika městských částí i na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde promovala v roce 1926.

Do projektu se zapojil i Pavel Novotný (ODS), starosta městské části Praha-Řeporyje

Museum Kampa zahájí ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem v sobotu venkovní výstavu v přilehlém parku, která je věnována – slovy jednoho z magistrátních lídrů Jiřího Pospíšila (TOP 09) – „osudu této statečné ženy a bojovnice za lidská práva“.  

„Milada Horáková vždy stála na straně spravedlnosti a demokratických hodnot a stala se symbolem odporu proti totalitním režimům. Na její oběť nesmíme nikdy zapomenout,“ uvedl předseda koaličního uspukení Spojené síly pro Prahu. Do projektu se zapojí rovněž městská společnost Trade Centre Praha, která spravuje nemovitosti v majetku hlavního města. Horákové portrét se proto objeví třeba také na pražských náplavkách. „Je to naše povinnost,“ shodují se zástupci koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil. 

„Je to teprve 70 let, kdy komunisti po lživém procesu popravili nevinnou ženu – a tenhle strašlivý́ zločin dodnes bagatelizují. Z dnešního pohledu se to zdá neuvěřitelné a jako by z jiného světa, ale tato skutečnost nesmí být nikdy zapomenuta, aby se nemohla opakovat,“ uvedl Gregorini, jehož vyjádření ohledně (ne)účasti Filozofické fakulty UK (FF UK) vzbudilo rozruch.

Podle Gregoriniho totiž vedení fakulty, jejíž mnoho studentů je známo svými sklony k marxistické ideologii, nechtělo vyvěsit k fotografii popravené političky zmíněný slogan. „Památce Milady Horákové chceme věnovat víc než dvě slova na banneru v nadživotní velikosti,“ napsal děkan Michal Pullmann v tiskovém prohlášení s tím, že FF UK jde s organizátory akce o „společnou věc“.

Socialistka a feministka

Každopádně ozvalo se mnoho lidí z levé strany politického a myšlenkové spektra, kterým se současná podoba 70. výročí justiční vraždy příliš nezamlouvá. Petr Bittner, komentátor deníku Referendum, se ptá: „Co by asi jakákoli socialistka a feministka řekla na to, že si její jméno půjčují k svým zištným manifestacím kolovrátkového antikomunismu asociální pravičáci a přechytralí antifeministé? Co by asi soudila o jejich pokřiveném pojetí svobody jako bezhodnotové dialektiky loupení a chudnutí?“

Bittnerovi se nelíbí, že se „kdekdo ohání Miladou Horákovou, málokdo však dbá na její hodnoty“. Novináři Michalu Zlatkovskému zase podle jeho blogu na webu týdeníku Respekt zase vadí, že si jeho názoroví oponenti myslí, že každý „levičák“ podporuje Severní Koreu a je nucen podepsat prohlášení, že „Stalin byl bezva“ a že uznává zločiny komunistického režimu včetně připomínaného procesu.

Jako by se však v tomto pravo-levém „kulturním“ střetu zapomínalo na nynější politické dění, kdy se vláda trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který byl členem KSČ a agentem StB, opírá o hlasy komunistů. A mnoho režimních „kádrů“ se po více než třiceti letech od sametové revoluce usadilo v klíčových funkcích státní správy či byznysu…