„Roman Koucký IPR neopouští, ale bude působit v roli externího konzultanta,“ uvedl mluvčí institutu Marek Vácha. Možnost další spolupráce Koucký ani nepotvrdil, ani nevyvrátil. „Je to čerstvá informace, takže se k ní nebudu vyjadřovat, dokud své budoucí působení neproberu s ředitelem Ondřejem Boháčem,“ řekl Pražskému deníku.

Kouckého nástupcem se stává Michal Leňo, který dosud působil v Kanceláři Metropolitního plánu. Ta se teď mění v Kancelář metropolitního plánování.

„Za úkol má dokončit práce na Metropolitním plánu a na aktualizaci Zásad územního rozvoje. Zároveň se bude věnovat rozvoji metropolitní oblasti, tedy pražsko-středočeské aglomerace, a do budoucna přípravě územních plánů jednotlivých částí Prahy,“ upřesnil Vácha.

Tomáš Hudeček.
Exprimátor Hudeček se do Prahy vrací v nové roli

Kancelář bude součástí Sekce rozvoje města, která vznikne k 1. únoru a za cíl má lépe propojit územní a strategické plánování. Výběrové řízení na jejího šéfa vyhrál bývalý primátor Tomáš Hudeček (dříve TOP 09). Právě on v roce 2013 smetl ze stolu tehdejší koncept chystaného územního plánu a zahájil práce na zbrusu novém Metropolitním plánu, který měl být původně schválený už v loňském roce.

Koucký v minulosti ležel v žaludku zejména pražským politikům Strany zelených (SZ). O jeho odstavení od příprav Metropolitního plánu postupně usilovali radní pro územní rozvoj Matěj Stropnický i jeho nástupkyně Petra Kolínská (oba SZ).

V politických turbulencích na IPR Praha v roce 2016 Koucký institut opustil, aby se vzápětí po výběrovém řízení vrátil na post hlavního tvůrce návrhu Metropolitního plánu.

„Zkrachovalí architekti“

Kritikové Kouckému vytýkají například necitlivý přístup k pražskému panoramatu, přehnanou podporu výstavby výškových budov a celkovou nekoncepčnost návrhu Metropolitního plánu, k němuž se sešly desítky tisíc připomínek.

Architekt Koucký zase patří k dlouhodobým kritikům „snah o zakonzervování Prahy“. Ostře se vymezil třeba proti odmítnutí návrhu Dvoreckého mostu od světoznámého architekta Santiaga Calatravy a rovněž jej popuzuje kritika návrhu Zahy Hadid v projektu u Masarykova nádraží.

„K dílu nejlepší architektky světa se vyjadřují zkrachovalí architekti. Vítězí pouze neviditelná průměrná a podprůměrná architektura,“ komentoval Koucký absenci moderní architektury v hlavním městě.