Hluk a znečištěné ovzduší. Tak popisují obyvatelé okolí Vltavy důsledky lodní dopravy v metropoli. Jen smíchovskou plavební komorou ročně propluje přes 25 tisíc lodí, což z ní dělá nejvytíženější komoru v celé republice.

Problém je podle obyvatel i odborníků zejména s emisemi. Ty totiž nejsou ve městě regulované. Navíc nikdo zcela přesně neví, jakého stáří a v jakém stavu všechny stroje pohybující se po Vltavě jsou. Přitom věk dopravních prostředků úzce souvisí s jejich celkovým stavem a vlivem na okolní prostředí. „Stáří osobních lodí plujících po Vltavě v Praze je velmi různorodé, jsou zde provozována jak plavidla s parním strojním pohonem, vyrobená v době první republiky, tak vyrobená v posledních pěti letech,“ popsal stav Hynek Beneš z pražské pobočky Státní plavební správy.

Zhoršení životního prostředí vnímá zejména vedení Prahy 5. „Lodě prakticky nemají žádné limity na emise. Momentálně je to tak, jako kdyby po Vltavě jezdilo množství obrovských trabantů a zamořovaly ovzduší,“ uvedla Zuzana Hamanová, předsedkyně výboru územního rozvoje Prahy 5.

Že by stav některých plavidel mohl být lepší, potvrzuje také Michal Vojtíšek z ČVUT, který se problematikou spalovacích motorů zabývá posledních 20 let. „Dle mého názoru situace obecně není dobrá. Podél náplavek a plavebních komor jsme naměřili poměrně vysoké koncentrace částic, a to i přesto, že podél řeky jsou rozptylové podmínky často lepší než v ulicích,“ uvedl vědec s tím, že hlavní příčinou je podle něj právě neuspokojivý technický stav motorů u podstatné části lodí.

Všechny strany tak volají po tom, aby metropole kontrolovala technický stav motorů. Místo na kvantitu by se podle nich lodní doprava v Praze měla zaměřit na kvalitu. „Problém by na sebe měl vzít magistrát a zakročit tak, aby provoz na řece odpovídal významu Prahy. Je třeba emise z lodí regulovat legislativně,“ vysvětlila Hamanová.

Podle Michala Vojtíška by se navíc ta malá rekreační plavidla, která používají z hlediska emisí primitivní technologie, dovnitř města pouštět neměla. „Jsem toho názoru, že kdyby lodě používaly obdobné technologie jako autobusy a motory by se vzorně udržovaly, jejich emise by přestaly být problém,“ dodal Vojtíšek.

Infografika

Regulační řád problém nevyřeší

Problém reflektuje i politické vedení metropole. Jednou z možností je zahrnout lodě do regulačního řádu, který město právě připravuje. Stroje by tak nemohly vyplout v době smogové situace. „Na lodě regulačním řádem ale nedosáhneme, protože se vztahuje jen na silniční dopravu,“ vysvětlila radní Jana Plamínková (STAN).

O záležitosti emisí nicméně bude vedení města dál jednat, za úkol to totiž dostala komise pro lodní dopravu. „Je absolutně nezbytné emise snížit. Dokud bylo lodí v Praze jen pár a jezdily jen v letní sezoně, tak to nikomu nevadilo,“ popsala radní s tím, že v současnosti jezdí už opravdu často a navíc celoročně.

Cesty, jak situaci zlepšit, hledá i náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Podle jeho slov ale není v poměru k ostatním druhům dopravy znečištění způsobené lodní dopravou významně podstatné. „Přesto ale je to lokální zdroj a Praha hledá cesty, jak zvýhodnit rejdaře, kteří budou využívat motory s nízkými emisemi,“ vysvětlil Dolínek.