Historie od roku 993, poloha na okraji chráněné krajinné oblasti, působiště vlasteneckého kněze a spisovatele Jindřicha Šimona Baara, ale také kabelová televize a internet, lanové centrum a „Dallas“. Charakteristická pro obec Ořech v okrese Praha-západ je také její severní hranice, která splývá s pražským silničním okruhem – Ořech je těsně za ním, a proto již do Prahy nepatří.

„Historii máme bohatou, ale až do roku 1989 nám to nebylo mnoho platné. Neměli jsme ani vodovod, ani kanalizaci, natož plyn. Dokonce ani s elektřinou to nebylo nejlepší, napětí kolísalo mezi 170 a 190 volty. To vše se od revoluce změnilo, ale nešlo to samo,“ říká Miroslav Helt (nezávislý), který je starostou obce od roku 1998 a předtím působil šest let jako místostarosta.

Přistěhovalci berou

Podle něj byl specifický problém například s kanalizací, pochopitelně kromě zajištění financí. „Místní starousedlíci to totiž s odpadem již většinou nějak vyřešené měli, pomocí žump či septiků, a tak se zprvu zdráhali k projektu připojit. Nakonec jsme je ale o výhodnosti – včetně finanční – přesvědčili,“ uvádí starosta.

Jiný problém nastal při rekonstrukci elektrické sítě. Je vybudována moderně a v maximální míře vedena pod zemí. Správa silnic ovšem požadovala poplatek za pronájem komunikace. To se obci nelíbilo, tak jako protislužbu nabídla nové povrchy použitých komunikací. „Nakonec jsme se dohodli a teď nám novou síť mohou ostatní závidět – má dokonce rezervy pro ještě větší výstavbu, než jaká se zatím uskutečnila v Dallasu,“ říká Miroslav Helt a naráží tak na místní název satelitního městečka, které od roku 1996 vyrostlo na jihu obce směrem na Zadní Kopaninu.

Starosta Helt se nedívá na nové obyvatele obce skrz prsty – vždyť zanedlouho budou tvořit polovinu z 864 občanů Ořechu. Podnikatelské aktivity, které s sebou „přistěhovalci“ přinesli, jsou pro obec výhodné. Postarali se například o vybudování stylové restaurace Rapír se skutečným historickým sklepením přímo v objektu, v němž sídlí obecní úřad. Zrekonstruovali také starou hospodu U Majerů a podíleli se i na výstavbě lanového centra. „Jenže ne všichni jsou u nás hlášeni k trvalému pobytu, z těch zhruba 400 jich asi 130 má adresu někde jinde. Marně jim vysvětlujeme, že kvůli tomu obec přichází o peníze, jež získává od státu při přerozdělování daní. Za těch 130 osob to dělá asi milion korun ročně, což je pro obec s rozpočtem kolem dvaceti milionů hodně,“ podotýká Miroslav Helt.

Blízko městu

S Prahou spojuje Ořech městský autobus, autem je to k nejbližším stanicím metra Lužiny či Stodůlky ani ne deset minut. Ty tam jsou doby, kdy „Ořešáci“ jezdili ze Smíchova vlakem do Řeporyjí a odtamtud šli dva kilometry pěšky. Ale i ta možnost tu stále je. Výhodou sousedství se silničním okruhem je, že odvedl značnou část dopravy. Dříve jedna z hlavních tras na Karlštejn (přes Chýnice a Mořinu) je dnes motoristy opomíjena, využívají ji hlavně cyklisté. „Ořech jim vychází vstříc, mohou tu zaparkovat na hlídaném parkovišti a dál pokračovat na kole,“ upozorňuje starosta.

„Věcí, která nás trápí, je bezpečnost. Pod městskou policii nepatříme a pod krajskou spadáme do Hostivic. Proto jsme si obecní policii najali – jezdí k nám z Černošic a zajišťujeme denní i noční hlídky, dohlíží na přecházení dětí u školy a v případě potřeby i kontroluje osoby. Její služby ovšem nejsou zadarmo, přijdou nás zhruba na milion korun ročně.“

Za nevýhodu blízkosti Prahy pokládá možnost nákupů. „Žádnému řetězci nestojíme za to, aby tu zřídil svůj obchod – je tu málo zákazníků. Pravdou je, že většina lidí nakupuje cestou z práce v Praze, ale co ti staří, ti už nikam nejezdí. Situaci tu zachraňují jedny malé potraviny a obchod s nápoji.“ To je jeden z problémů, který by chtěl řešit v nadcházejícím volebním období. „Bude to mé poslední, ale cítím potřebu tu ještě nějakou práci odvést,“ usmívá se Miroslav Helt.

Jméno místa stvrzuje likér
První písemná zmínka o Ořechu je z roku 993. Obec tehdy patřila břevnovskému klášteru, který byl založen o dvacet let dříve. Název se zdá být nabíledni, ale pravda je, že dnes v Ořechu ořešák nenajdete. Přesto si obec nechala vyrobit ke svému miléniu několik stovek lahví ořechového likéru, které na etiketě uvádějí základní informace o vesnici.

Nejvýznamnější památkou Ořechu je římskokatolický kostel Stětí svatého Jana Křtitele stojící v centru obce, poprvé písemně doložený roku 1352. V letech 1895–1897 a 1909–1919 v něm působil jako farář spisovatel Jindřich Šimon Baar. Proto je v obci Baarova ulice a spisovatelovo jméno nese také místní základní škola.

Historickou hodnotu má i budova obecního úřadu, v níž současně sídlí – jako v každé správné radnici – hospoda, tedy místní stylová restaurace Rapír. Má skutečná historická sklepení a její jídelní lístek je určen zejména turistickým gurmánům.

Turistům toho ale Ořech nabízí mnohem více, mimo jiné lanové centrum a golfové hřiště. „Do budoucna máme velké plány s místním statkem, který patří církvi a je zatím jako její majetek zablokován. Máme však o něj zájem, a proto jsme na něm udělali nejnutnější opravy,“ říká starosta Helt. Podle něj by se statek měl stát polyfunkční budovou, v níž bude pošta, obchody, občerstvení a také místní muzeum.