Podle materiálu, který zpracovalo magistrátní oddělení ochrany ovzduší, se při vytápění domácností nedaří snižovat emise. "Důvodem je malý zájem veřejnosti o výměnu nevyhovující kotelní techniky v domácnostech," píše se v dokumentu. Lidé mohou na výměnu kotlů čerpat tzv. kotlíkové dotace, které z evropských peněz rozdělují všechny kraje.

Právě domácnosti jsou podle magistrátu zdrojem drtivé většiny karcinogenní látky zvané benzo(a)pyren, jejíž koncentrace v ovzduší metropole dlouhodobě překračuje limity. Škodlivá látka vzniká spalováním pevných paliv, zejména uhlí, v kotlích staršího typu. Dále pak také spalováním dřeva v krbech a krbových kamnech, které jsou mezi lidmi čím dál populárnější.

Omezení celoročně nebo jen v případě smogu

V úvahu proto podle magistrátních úředníků připadá i regulace, která by mohla výrazně zlepšit ovzduší v metropoli. Od září 2022 bude zákonem o ochraně ovzduší zakázáno topit kotli spadajícími do nejnižších dvou z pěti emisních tříd.

Město nicméně může k podobnému zákazu přistoupit i před tímto termínem, stejně jako může omezit další zdroje tepla v domácnostech s vysokou zátěží pro životní prostředí. Parametry vyhlášky by záležely na dalším projednání. Omezení by mohlo platit celoročně či pouze v případě, že Český hydrometeorologický ústav vyhlásí na území města smogovou situaci.

Praha je po Ostravě druhým nejvíce znečištěným městem. Zatímco v Ostravě je smog dán především výrobou, v metropoli drtivou většinu zplodin produkuje doprava.