Někteří běžní cestující tím zůstali zaskočeni. Stanice Kačerov, právě ta, kde před půlstoletím stříhali pásku tehdejší generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Gustáv Husák a další soudruzi ze stranické a vládní delegace, totiž byla v souvislosti s touto slavností na půl hodiny uzavřena: deset minut před devátou hodinou a dvacet minut poté.

Informátor před vchodem pasažéry směroval k autobusům, které je odvezou k dalším stanicím metra ve směru jejich cesty. Stanicí Kačerov všechny soupravy pouze projížděly – a běžný rytmus provozu se tam vrátil až po odjezdu historické soupravy Ečs.

Ta hosty odvezla do stanice Muzeum; cestou zazněly i historické názvy stanic, tedy Mládežnická na Pankráci a Gottwaldova na Vyšehradě. U ní už čekala trojice autobusů. Cíl cesty? CAMP neboli Centrum architektury a městského plánování Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Tam dopravní podnik připravil vyvrcholení oslav: obšírné představení minulosti pražské podzemky i plánů na její budoucnost. Dopoledne pro hosty, které od historického metra přivezly autobusy, odpoledne pro veřejnost.

Přistěhovalec Hřib se praštil do hlavy

Primátor Svoboda, jenž tentokrát cestoval vestoje, přičemž se ukázněně přidržoval tyče, přiznal, že o zahájení provozu metra před padesáti lety ví pouze z doslechu. Sám se neúčastnil; coby lékař měl tehdy službu. Jízdu metrem si osobně vyzkoušel až asi po týdnu. K prvnímu dni provozu však může nabídnout autentickou rodinnou vzpomínku. Na zahájení se šel podívat dědeček, kterému bylo tehdy přes osmdesát, připomněl. Babička ho prý odrazovala: „Vždyť tě tam pošlapou…“

S jízdou v soupravě Ečs má svoji první vzpomínku na cestování metrem spojenou i Svobodův předchůdce a nynější 1. náměstek s kompetencí pro oblast dopravy Zdeněk Hřib (Piráti) – a byl to zážitek poněkud bolestný.

Hlavice zakončující tyč, jíž se mají cestující držet, se totiž nachází přesně ve výšce jeho čela. Bylo to tak už při prvním vzájemném setkání; je totiž známo, že Hřib v Praze nevyrůstal: koncem devadesátých let se přistěhoval už jako dospělý. A – při první cestě se praštil do hlavy. Později se mu to přihodilo ještě znovu. Do třetice už ale ne. „Teď jsem dával pozor,“ řekl Hřib ve čtvrtek.

Když do metra natékala voda

S metrem mají spoustu vzpomínek spjatých i mnozí zaměstnanci dopravního podniku. Třeba Roman Krása, jenž je dlouholetým vedoucím střediska elektro na trase B, si vybavuje, jak v roce 1974, právě ve vazbě na zahájení provozu metra, byl ukončen provoz starých vozů tramvají. Tehdy on sám patřil k tramvajákům; na kolejích na povrchu u dopravního podniku začínal.

„V roce 1970 jsem se začal učit u dopravního podniku a v roce 1972 jsem nastoupil na praxi do střešovické vozovny, kde jsem pak zůstal do roku 1976,“ řekl Deníku, co předcházelo jeho práci pro metro. Nyní, při oslavě padesátin podzemní dráhy, se netají hrdostí, že patří právě k týmu metra.

Dlouholetý vedoucí střediska elektro na lince metra B Roman Krása vzpomíná na roky v pražském dopravním podniku:

Dlouholetý vedoucí střediska elektro na lince metra B Roman Krása vzpomíná na roky v pražském dopravním podniku. | Video: Deník/Milan Holakovský

Za životní zážitek, který v něm zanechal spoustu vzpomínek, pro Deník označil povodně v roce 2002. „Ač to byla velká tragédie, nikdo nezemřel a ani neutrpěl zranění,“ zdůraznil. Dobře ví, o čem hovoří.

Byl tenkrát posledním, kdo ve stanici Florenc B opouštěl zaplavované prostory. S odpovědností za to, že už tam nezůstal nikdo, komu by se mohlo něco stát. „Pak jsem byl i u odstraňování následků,“ řekl se vzpomínkou na spolupráci s hasičským družstvem z Dánska pomáhajícím odčerpávat vodu – i na setkání s dánským velvyslancem.

Vzpomínky na obtíže při zavádění sovětských vozů Ečs připomněl Josef Němeček, kterého nynější vedoucí jednotky Správa vozidel Metro Jaroslav Kristen představil jako svého předchůdce. Posteskl si, že mezi sovětskými experty, kteří při zprovoznění metra měli pomáhat, přijelo málo techniků.

„Nebyli všichni odborníci, ale spíš úředníci,“ konstatoval. Připomněl také souvislosti zahájení provozu v květnu 1974: řada souprav se musela vracet do kačerovského depa kvůli odstranění závad. Dokonalé podle Němečka nebyly ani koncepce vozů ani jejich dílenské zpracování. Zlaté české ručičky prý ale přispěly k tomu, že provoz neprovázely vážnější komplikace.

Padající lednice nebo náborář Ringo

Za půlstoletí provozu se nashromáždily spousty rozmanitých historek. Třeba vedoucí odboru řízení provozu Vladimír Kalivoda připomněl, kterak si parta stěhováků vybrala právě metro pro přemístění rozměrné chladicí skříně na nápoje.

Co všechno dotyční měli promyšlené předem, není jasné – jisté však je, že výšku zařízení ve vazbě na rozměry eskalátorového tunelu nepropočítali. Lednice pak drcla do podhledů, jichž část urazila – a začala po schodech padat dolů.

Kalivoda touto připomínkou reagoval na jednu z představených historických nahrávek z bohatého videoarchivu dopravního podniku. Ta veřejnosti přibližovala pravidla, která je při cestování tehdy novým metrem třeba respektovat – včetně požadavků na rozměry zavazadel. Jakkoli záběry ze sedmdesátých let s přeměřováním kufrů skládacím metrem dnes působí úsměvným dojmem, obsah sdělení zůstává aktuální.

„Cestující ztratili zábrany a respekt,“ poznamenal Kalivoda. Míní však, že chystané nástupištní stěny spoustu problémů tohoto charakteru odstraní.

Provozní ředitel Jiří Špička zase připomněl, jaký je o práci u dopravního podniku zájem. Jeden strojvedoucí metra se vybírá z deseti uchazečů, uvedl. Reagoval tím na náborové video dopravního podniku z osmdesátých let, jehož hvězdou byla už tenkrát celebrita: František Ringo Čech.

Cílem jeho scénky bylo přesvědčit diváka, že je fajn navštívit náborovou kancelář dopravního podniku, která v letech 1977–1989 fungovala na hlavním nádraží. Dnes jsou náborová centra v Hostivaři a na Kačerově, kde má společnost vlastní ordinace umožňující vyšetření uchazečů; v Hostivaři je i psychologické pracoviště…

Co zlepšit? Bezbariérovost

Budoucnost metra vidí náměstek primátora Hřib v jeho dalším rozvoji. Nyní se buduje linka D, u níž je v plánu ještě další prodloužení na sever a východ. Připravují se projekty nástupištních stěn i automatického řízení souprav. Velkou výzvu vidí Hřib ve zlepšení bezbariérového zpřístupnění stanic.

Pražské metro musí především zlepšit bezbariérový přístup, míní 1. náměstek primátora Zdeněk Hřib:

Pražské metro musí především zlepšit bezbariérový přístup, míní 1. náměstek primátora Zdeněk Hřib. | Video: Deník/Milan Holakovský

„I to je možná důvod, proč je pražská městská hromadná doprava až druhou nejlepší na světě – po Berlíně,“ řekl Deníku. Míní, že je na místě udělat vše pro prvenství.