Na obě stavby totiž metropole potřebuje celkem 200 miliard. Studii s názvem Chudé město pražské? představil IPR na besedě v Centru architektury a městského plánování.

V metropoli sice vzniká čtvrtina českého HDP, čím se Praha řadí mezi pět nejbohatších regionů EU, místní samospráva ale bohatá není. Navíc kvůli vysokému HDP nedosáhne na většinu evropských dotací.

„Je to paradox, vysoké HDP neznamená automaticky vysoké příjmy. Vždycky jsem si myslel, že je Praha bohatá, změnil jsem ale názor,“ řekl Vyhnánek.

Metro jen za cenu krvavých opatření?

Kromě dopravních staveb se bude muset město popasovat s nárůstem počtu seniorů a investicemi do sociální péče, školství a zdravotnictví.

Za současného nastavení může Praha podle Vyhnánka postavit pouze metro D, a to ještě za předpokladu, že se investor stavby, dopravní podnik, zadluží. „Půjde to za cenu krvavých opatření, která se dotknou každého Pražana,“ soudí Vyhnánek. Kvůli městskému okruhu se ale magistrát zadlužit nemůže.

„Nějakým způsobem je můžeme ufinancovat, musíme ale dramaticky škrtat jinde. Pokud nás stát nepodpoří, budou to škrty v sociální oblasti, životním prostředí a školství,“ oznámil náměstek.

Podle Vyhnánka se nesmí opakovat situace, kdy Praha stavěla tunel Blanka a zanedbávala údržbu a opravu mostů a další klíčové infrastruktury.

Studie IPR také srovnává českou metropoli s jinými evropskými městy, kde výstavbu metra z většiny financoval stát. „Ministerstvo financí odmítá dát jakýkoliv příspěvek. To je světový unikát, máme stavět infrastrukturu, na kterou nemají ani ta nejbohatší města v Evropě,“ zlobí se náměstek.

„Všechny investice něco stojí. Když ale nebudeme dělat nic a investice zastavíme, tak nás to bude stát velké miliardy,“ soudí Lucie Pára, jedna z autorek studie IPR. „Je zapotřebí strukturální změna systému změnou legislativy. Tak, aby Praha a ostatní samosprávy měly větší autonomii,“ říká Lucie Pára.

Bohaté město? To jsou jen mýty

Po větší autonomii měst volá i bývalý primátor Prahy Tomáš Hudeček, který nyní působí na IPR jako vedoucí sekce rozvoje města. „Objevují se regiony, které jsou úspěšné, co se týče počtu obyvatel a rozvoje firem. S tím jim ale vznikají nové náklady na infrastrukturu,“ říká Hudeček.

„Samosprávy, nejen Praha, musí dostat peníze na svůj rozvoj, nebo to dopadne úplně katastrofálně,“ myslí si Hudeček.

Materiál také vyvrací mýty o bohaté Praze. Podle IPR není pravda, že hlavní město dostává na jednoho obyvatele třikrát více peněz než ostatní obce. Jako kraj totiž přichází o finanční transfery, které jiné obce dostávají.

Pražskou infrastrukturu navíc denně reálně využívá 1,8 milionu lidí, což je o 500 tisíc více, než kolik jich zde má trvalé bydliště. „Příjem na hlavu je stejný jako kdekoliv jinde v Česku, náklady na infrastrukturu jsou ale tisícinásobné,“ uvádí Vyhnánek.

Žádné nové projekty, kritizuje opozice

Financování dopravních staveb považuje za velký problém i opozice.

„Praha za dva a půl roku pod vládou Zdeňka Hřiba v podstatě zchudla. Reálně se nedostala do žádných nových projektů, dá-li pánbůh, tak začne metro D,“ rýpl si zastupitel a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) do současného vedení magistrátu.

„Praha musí férově říci, co bude a co ne. Buď se nebudou stavět například školy, nebo se město významně zadluží. Peníze se utratily na investicích, které jsou reálně zbytné, naštěstí se neproinvestovaly všechny,“ domnívá se Portlík. A dodává, že magistrát podle něj pokračuje v trendu, který započal za dob primátorky Adriany Krnáčové (ANO), kdy se naplánovalo více projektů, než se ve finále realizovalo.