Stát hlavnímu městu na stavbu metra D i městského okruhu přispěje. Přislíbila to ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Musím říci, že ano,“ odpověděla Dostálová na otázku, zda současná vláda stavby finančně podpoří.

„Praha sice nebude mít vlastní operační program, bude ale součástí integrovaných teritoriálních investic. Zároveň v integračním regionálním programu myslíme už na konkrétní projekty Prahy, které se týkají cyklodopravy a velkých dopravních staveb,“ řekla včera Pražskému deníku ministryně. Konkrétní částku ze státní kasy ale nespecifikovala.

Zastupitelka Prahy 4 Marie Jelínková (Piráti). Její spolek Pankrácká společnost nařkl magistrátní úředníky z podjatosti, kvůli čemuž se stavební řízení protahuje.
Spolek se odvolal proti povolení. Stavba D metra se odkládá a prodraží

Podle Dostálové s dostavbou městského okruhu a metra D počítá integrační regionální program na období let 2021 až 2027, který čerpá peníze ze zdrojů Evropské unie.

Podle odhadů si vnitřní okruh a metro D vyžádají celkem nejméně 200 miliard korun. Za současného nastavení může magistrát podle náměstka pro rozpočet Pavla Vyhnánka (Praha sobě) postavit pouze metro D, a to ještě za předpokladu, že se investor stavby, dopravní podnik, zadluží.

První úsek za 52 miliard

Cenu nové podzemní dráhy za současných cen prací a stavebních materiálů odhaduje na 52 miliard korun, radní je chtějí sehnat do konce roku. Jedná se však pouze o výstavbu pěti stanic v trase Pankrác - Nové Dvory.

K potvrzení faktu, že městská kasa není bezedná, si magistrát dokonce nechal vypracovat studii od Institutu plánování a rozvoje s názvem Chudé město pražské? Ta přibližuje financování Prahy a uvádí, že město si tyto velké stavby samo zaplatit nezvládne.

Praha představila nové návrhy stanic metra připravované linky D. Vizualizace navrhovaného rozvoje v oblasti stanice Nemocnice Krč.
Vyhnánek: Metro D a okruh bez pomoci státu nepostavíme

„Na rozdíl od jiných evropských metropolí vykazuje Praha téměř nulovou participaci státu na celostátně významných infrastrukturních stavbách. To spolu s téměř nulovou daňovou autonomií omezuje možnost ufinancovat významné investiční akce na území hlavního města,“ říká náměstek Pavel Vyhnánek.

O dostavbě zbylé části okruhu jednali koncem června primátor Zdeněk Hřib (Piráti) s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Zatímco vnější okruh kolem Prahy je součástí dálniční sítě (Pražský okruh označení D0) a jeho dostavbu má na starost stát, vnitřní (Městský okruh) zatím projektovalo a platilo město.

Premiér Andrej Babiš (vlevo) a pražský primátor Zdeněk Hřib.
Babiš jednal s radními o vnitřním okruhu. Řešily se Letňany i Bulovka

Babiš Hřibovi nabídl, že stát vnitřní stavbu postaví formou takzvaného PPP projektu, což znamená, že do něj vstoupí soukromý investor, který bude silnici po určitou dobu provozovat a stát ji bude postupně splácet. Z finančních důvodů podle premiéra není možné projekt zahrnout do státního rozpočtu. Z vnitřního okruhu zbývá dokončit asi desetikilometrový úsek mezi vyústěním tunelu Blanka v Pelc-Tyrolce a Štěrboholy, ten by měl být z velké většiny zahlouben pod zem.