Cílem plánu mělo být rychle vykoupit pozemky pro stavbu. Toho se mělo dosáhnout tím, že většinu 51 procent v podniku by vlastnila společnost Penta. Nebylo by tak nutné se řídit pravidly pro veřejné subjekty.

Podle informací ČTK pro návrh z 11 členů rady hlasovali tři zástupci ANO a dva ČSSD. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) už záměr na radu chtěl předložit v polovině července, nakonec jej však stáhl. Dnešní zamítnutí plánu nechtěl komentovat.

"Metro D mohlo jezdit do sedmi let a výrazně by se ušetřily veřejné finance," řekl mluvčí Penty Ivo Mravinac s tím, že zvítězily předsudky nad možností maximálně urychlit výstavbu.

Vizualizace trasy metra D. Stanice Olbrachtova.
Velká hra o metro D. Radní měli rozhodnout, zda založí firmu s Pentou

Podle Strany zelených byl jeden ze základních problémů celého záměru ten, že by se na dění ve Společném podniku a jeho dceřiných společnostech nevztahoval zákon o veřejných zakázkách, zákon o svobodném přístupu k informacím ani zákon o registru smluv. Nejen město Praha, ale i veřejnost by tak podle jejích zástupců přišly o kontrolu nad tím, jak je s veřejnými prostředky nakládáno.

Zvítězily předsudky?

„Dnešním hlasováním rady snad již definitivně končí pokus o vyvedení desítek miliard veřejných peněz do soukromého podnikání. Zelení podporují výstavbu metra D i spolupráci se soukromými společnostmi, ale tato spolupráce nemůže být výhodná jen pro jednu stranu,“ řekl Ondřej Mirovský, kandidát na primátora za Zelené.

“Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákon o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny než jsou v cenově mapě, pokud tuto cenu zdůvodní,” uvedla Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj.

Metro A. Ilustrační foto.
Metro D bez řidiče? Nutná je změna zákona. Vláda v demisi ji podpořila

K rozhodnutí se vyjádřil i starosta Prahy 4 Petr Štěpánek: „Většinu pozemků v okolí plánovaných stanic metra na Praze 4 má už pod kontrolou DPP, hlavní město nebo naše městská část. Záměr převést tyto pozemky na soukromou společnost jsem od začátku považoval za zcela nepřijatelné. Kromě ekonomických rizik by došlo ke ztrátě veřejné kontroly nad územním rozvojem lokalit, které budou v budoucnu významnými lokálními centry. Ostatní pozemky je třeba získat vyvlastněním za úhradu a ne ztrátovými kšefty s developery“.