Městský okruh by se mohl začít stavět za pět let, říká náměstek

„Jde to přiměřenou rychlostí, srovnal bych to s metrem D, na kterém také pracujeme už roky, aby se překonaly různé obstrukce. Podobným způsobem by se mohl za pět let začít stavět městský okruh,“ řekl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu). Stavební povolení pro metro D získalo město v minulém týdnu.

Připravovaný úsek okruhu naváže na tunel Blanka v Pelc-Tyrolce a povede přes Balabenku, pod Třešňovkou na Jarov směrem ke Spojovací a přes Štěrboholskou radiálu se napojí na Jižní spojku.

Může se stavět: trasa metra D z Pankráce do Písnice nakonec vznikne

Podle Hlaváčka je podstatné, že u tunelové varianty panuje konsenzus s dotčenými městskými částmi. „Když jsme jim to před rokem a půl prezentovali, městské části to přijaly s povděkem. Pokud by nebyla podpora z jejich strany, pravděpodobnost, že se to postaví, by byla strašně nízká. Nevstupují do toho už ani další aktéři jako vlastníci či aktivistické spolky,“ vysvětlil náměstek na semináři Hospodářské komory hlavního města Prahy.

Kroky ke stavebnímu povolení

Nyní je hotová dokumentace pro územní rozhodnutí a magistrát je připraven zahájit proces jeho vyřizování, což by mohlo trvat přibližně rok. Poté budou následovat kroky směřující ke stavebnímu povolení.

Úsek Blanka 2, kterému se dosud říkalo Vlasta, měl podle původních úvah vést z poloviny po povrchu. Tato varianta však nebyla projednána. Na podzim roku 2019 pak pražští radní schválili zahloubení pod zem, jehož přínosem má být zklidnění dopravy na povrchu.

„Praha zaspala - když se stavěl tunel Blanka, měla už se projekčně připravovat Vlasta. To se bohužel nestalo,“ říká šéfprojektant David Krása, ředitel Metroprojektu. Podle jeho slov má projekt na starost několik projektových kanceláří a architektů pod vedením bývalého primátora, architekta Jana Kasla. „Tunelová varianta by své okolí měla co nejméně rušit. Je to nákladnější než po povrchu, ale je to řešení, které se dívá na 30 nebo 50 let dopředu,“ řekl Krása.

Podle expertů si ale skutečný přínos městského okruhu bude Praha užívat až v době, kdy bude hotový celý systém včetně všech radiál a pražského okruhu, který staví ministerstvo dopravy.

Další proměna okolí Kajetánky na Břevnově: vzniknou tam nové bytové domy

„Jde jen o jednu ze součástí systému. Až bude celek hotový, bude velice odolný. Neštěstím současného systému je, že vnitřní okruh staví Praha a vnější stát. Je potřeba, aby na sebe navazovaly. Praha si bohužel nese tento dědičný hřích,“ řekl Zdeněk Votruba z dopravní fakulty Českého vysokého učení technického s tím, že musí fungovat i propojení s veřejnou dopravou a záchytnými parkovišti.

Je třeba politická podpora

Podle jeho slov je zásadní chybou, že velké infrastrukturní stavby nemají politickou záštitu po celou dobu výstavby. „Je potřeba politická podpora, stavba potřebuje svého kmotra - v dobrém slova smyslu. Tak vystupuje třeba Adam Scheinherr u metra D. Bez této záštity se projekty u nás neobejdou. Chybí koordinace staveb, nikdo nezařídil spolupráci vnějšího a vnitřního okruh a radiál,“ řekl Votruba.

Podle projektantů je tento systém běžný v zahraničí. „Ve Velké Británii se přijme zákon o nějakém velkém projektu, podepíše jej královna a pak se na něj hledí s určitou loajalitou. My projektanti na to sami nestačíme, potřebujeme, aby se o to zasloužil i politik, aby si projekt naložil na záda a donesl až do cíle,“ poznamenal Krása.

„Mezi hlavní priority Pražanů jasně patří dostavba vnějšího a vnitřního okruhu a s ní spojené vyřešení dopravních problémů. Chceme proto o všech problémech na odborné úrovni mluvit se zástupci municipalit a jejich příslušných odborů. Zajímají nás také názory a přístupy odborníků ze soukromého sektoru, jako jsou dopravní inženýři a developeři. Se všemi hodláme začít diskutovat a dát věci do pohybu," říká Petr Michal, předseda představenstva Hospodářské komory hl. m. Prahy.