Navržená cena 16 a čtvrt milionu korun, vycházející ze znaleckého posudku, působí na první pohled „poddimenzovaně“ i s vědomím toho, že kupující už dříve zaplatili městské části dohromady osm milionů korun jako „první nájemné“. Gesční radní Tomáš Slabihoudek (TOP 09) plán prodeje nejprve úspěšně předložil v radě, následně ho ale stáhl ze schůze zastupitelů. Městská část rozhodnutí zdůvodnila po několika dnech.

„Objekt je jedním ze seznamu domů navržených k prodeji, který schválilo ZMČ Praha 8 již v roce 2019. Celý proces prodeje prošel standardní cestou. Současná prodejná cena vychází ze znaleckého posudku z prosince 2021. Z důvodu povinnosti péče řádného hospodáře si však radnice ještě nechá zpracovat revizní posudek, proto byl bod stažen z programu posledního ZMČ,“ sdělil Pražskému deníku mluvčí Prahy 8 Martin Šalek.

Současná magistrátní koalice se politickou deklarací zavázala k nenabízení městských bytů k prodeji a k postupnému rozšiřování dnes nepočetného bytového fondu. Městské části tento přístup více či méně sdílejí, byť teoreticky je k tomu nic nenutí. „Privatizace bytů v Praze 4 skončila už před několika lety. Nyní se podávají pouze jednotlivé byty, například v bytových domech, které byly v minulosti privatizovány, a zůstal v nich ve vlastnictví, resp. ve správě městské části obvykle jeden dva byty, jejichž správa je pro městskou část ekonomicky nevýhodná,“ přiblížil situaci v nejlidnatější městské části její místostarosta pro kulturu a majetek Michal Hroza (TOP 09), podle kterého je prodej bytů vždy realizován v souladu se Zásadami prodeje volných (nepronajatých) bytových jednotek v domech zařazených v minulosti do privatizace, schválenými místním zastupitelstvem před 11 lety. Praha 4 v posledních letech prodala do deseti bytů ročně (například loni dva) a její bytový fond s přibližně 19 stovkami jednotek se za čtyři roky „smrskl“ o 23 kusů.

K ukončení privatizace „až na výjimky“ se od počátku tohoto volebního období hlásí také radniční koalice v Praze 2 (ODS, TOP 09, ANO, Občané za spokojené bydlení). „Dokončily se tak pouze ty prodeje, s nimiž souhlasilo ještě předchozí zastupitelstvo, a dále došlo k prodeji jednotlivých volných bytových jednotek odprodaných za tržní cenu (formou veřejné aukce) v domech v SVJ,“ informovala mluvčí Prahy 2 Andrea Zoulová. Mezi novými prioritami tamní bytové politiky figuruje mimo jiné nabídka obecních bytů k pronájmu pro zdravotníky a zaměstnance Všeobecné fakultní nemocnice. „Městská část rovněž pravidelně nabízí pronájem svých bytů prostřednictvím veřejných aukcí, a to jak fyzických tak nově i elektronických,“ dodala Zoulová.

Politiku „nulových prodejů“ naproti tomu razí Praha 7 (Praha 7 sobě, Piráti a Zelení), která za poslední dva roky rozšířila bytový fond o 11 jednotek. „V Praze 7 v minulosti probíhala rozsáhlá privatizace, v rámci které městská část přišla o většinu svého bytového fondu. Praha 7 má aktuálně ve své majetkové správě celkem 653 bytů, což považujeme za naprostý základ pro to, abychom mohli z pozice městské části realizovat funkční bytovou a sociální politiku,“ upřesnil místostarosta Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě) s tím, že většina volných bytů je zařazována do systému podporovaného bydlení, pod který spadají byty sociální, s pečovatelskou službou či azylové bydlení. „Zároveň se snažíme náš bytový fond dále rozšiřovat, ať už postupnými opravami a zabydlováním dlouhodobě neobyvatelných bytů, které jsme zdědili po svých předchůdcích, či například půdními vestavbami. Aktuálně připravujeme výstavbu nového domu v ulici Za Papírnou, kde bude 66 malometrážních dostupných bytů,“ zdůraznil Mareš. Praha 1 zase podle vyjádření radnice připravuje opravu 260 bytů, které chce následně nabídnout „preferovaným profesím“.

Městské části si podle současných pravidel, uvedených ve Statutu hlavního města, musejí nechávat schvalovat magistrátem všechny „větší“ privatizace (nad 50 milionů korun v případě velkých částí, nad 5 milionů v případě malých). Podle radního Jana Chabra (TOP 09) je „ve hře“ úprava statutu, která by tuto povinnost zavedla pro všechny privatizační transakce a zároveň by je podmínila použitím dotyčných zisků znovu v oblasti bydlení. „Prosazení této změny čelí jistým překážkám v podobě nové administrativní zátěže i očekávaného odporu jak ze strany samotných městských částí, tak některých klubů v zastupitelstvu,“ vysvětlil Chabr.