„Očekáváme několik desítek tisíc připomínek, přesné číslo budeme znát po Novém roce,“ říká mluvčí IPR Marek Vácha. Dnes lze proto těžko odhadnout, jak dlouho bude vypořádání podnětů trvat. „Může to být třeba dva až tři roky,“ odhaduje Vácha. Metropolitní plán má platit od 1. ledna 2023.

Připomínky městských částí k návrhu metropolitního plánu.

Přestože se na IPR sype hlavně kritika za příliš volné nastavení pravidel, které může nahrávat developerům, v některých případech je tomu i naopak. Například z Uhříněvsi, která je v posledních letech developerským eldorádem, zazněl také požadavek na umožnění výstavby tam, kde s ní návrh Metropolitního plánu nepočítá. Rovněž v Kyjích či na Jižním Městě mají jinou představu o tom, které pozemky mají sloužit k rekreaci a které k nové výstavbě.

Z řady městských částí se každopádně ozývá volání po podrobnějším rozpracování. Například zastupitelé Horních Počernic prosazují, aby celá jejich městská část byla vymezena jako území, pro které se vedle Metropolitního plánu ještě zpracuje dílčí podrobný územní plán. Podobně zastupitelstvo Prahy 4 požaduje, aby Metropolitní plán podmínil rozvoj částí města ještě vydáním podrobnější plánovací regulace, anebo v rozvojových a přestavbových lokalitách aspoň navrhl základní kompozici veřejných prostranství a funkčního uspořádání.

Tradičně citlivým místem územních plánů bývá zeleň. Praze 12 se například nelíbí, že na sídlištích by se měl snížit limit pro rozšiřování stávajících budov na úkor parků o 20 procent, a požaduje jeho snížení pouze o desetinu.

Nejasné formulace nahrávají obavám lidí

Třecí plochou jsou i rekreační lokality.

„V Metropolitním plánu jsou sportovní areály vymezeny jako plochy rekreační vybavenosti. Stávající územní plán však konkrétně stanovuje, že tam lze umístit pouze stavby pro sport a tělovýchovu. Metropolitní plán rozumí rekreační vybaveností stavby a pozemky sloužící pro rekreaci, relaxaci a sport bez dalšího upřesnění. Z žádného článku nevyplývá, že by takovou budovou nemohlo být například ubytovací zařízení s jakoukoli kapacitou. To umožňuje zastavění budovami, které nemají s funkcí sportu nic společného,“ upozorňuje Praha 4, jejíž radnice aktuálně patří spíš k odpůrcům nové výstavby.

Naopak současné vedení Prahy 5 se řadí k umírněnějšímu táboru a upozorňuje tvůrce Metropolitního plánu, že nejasně formulované pasáže zbytečně nahrávají spekulacím a obavám veřejnosti a jsou „podhoubím pro manipulativní snahu odpůrců, kteří dlouhodobě podezřívají správu města z netransparentnosti a ze snah vycházet vstříc developerům a velkým stavebníkům“.