Historie pražské městské policie nebyla jednoduchá. „Vzpomínám, jak jsem v těchto prostorách stál spolu s prvními sedmašedesáti kolegy a skládal přísahu,“ vzpomína v Brožíkově síni staroměstské radnice ředitel městské policie Vladimír Kotrouš. V tomto roce se do ulic vydali první strážníci a město jim zařídilo první služebny. V následujících letech město investovalo nemalé prostředky do lidí i vybavení policie a docházelo k postupnému vyjasňování kompetencí. „Přiznám se, že když jsem nastoupil jako první ředitel, sám jsem vlastně nevěděl, co nás čeká. Ale je to naše dítě, které z batolecích krůčků dorostlo do silného patnáctiletého puberťáka,“ s úsměvem hodnotil uplynulých patnáct let nynější náměstek pražského primátora Rudolf Blažek.

Zásadní zlom v pravomocech strážníků nastal v roce 2003, kdy jim novela zákona dala do rukou vyšší a jasnější pravomoce na poli udržování veřejného pořádku, ukládání blokových pokut a zlepšila komunikaci s obecními orgány. Hlavně podstatně zvýšila pravomoci městské policie v řízení dopravy a dodržování dopravních předpisů. Praha v podstatě nahradila dopravní policii v dohledu nad dopravou a zavedení systémů okrskářů přiblížilo strážníky veřejnosti, která je pomalu začala brát jako faktor, který jim pomáhá, a ne pouze represivní orgán, jenž je určen pouze k vybírání pokut.