Dalšími významným milníkem na cestě za novou tváří Vysočan bylo otevření Galerie Harfa v roce 2010 a také výstavba multifunkčního centra O2 Universum. Ta byla završena právě před dvěma lety.

V okolí těchto tří budov, aktuálně tvořících dominanty místa, ale větší či menší stopy zanechali developeři mnoha dalších staveb – a to jak bytových, tak administrativních či polyfunkčních. Lokalita s brownfieldy, zhruba ohraničená ulicí Sokolovskou, Freyovou, Českomoravskou a Ocelářskou, se díky tomu postupně stala jakýmsi přirozeným centrem oblasti. A přitahuje pozornost dalších investorů.

Praha 9 má plán

Městská část Praha 9, která se chce nyní zásadním způsobem podílet na dalších proměnách okolí stanice metra Českomoravská, vsadila na strategii, pro níž jí bylo inspirací německé město Hamburk. Respektive jeho starosta, který na břehu Labe, v poněkud problematické čtvrti, vykoupil pozemky, aby měl pro vznik nové městské čtvrti Hafen City všechny karty ve svých rukou. Tedy v rukou města.

Zamýšlená podoba Kampusu Albertov.
Začíná stavba univerzitního centra. Kampus Albertov vyjde na osm miliard

„V synergii s tím, co ve Vysočanech dosud vybudovali soukromí investoři, máme jedinečnou šanci vytvořit v daném území kvalitní veřejný prostor a dát tak nový impuls lokalitě, kterou dodnes na mnoha místech hyzdí staré továrny. Nechceme ale být jen tím, kdo jedná s vlastníky z pozice slabšího hráče, proto plánujeme od současného vlastníka, společnosti Howden ČKD Compressors, získat pozemky v centrální části tohoto území, které jsou pro další rozvoj lokality klíčové,“ řekl starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).

Město krátkých vzdáleností

Městská část již nechala zpracovat urbanistickou studii, poskytující poměrně přesnou představu o tom, jak by mohla tato čtvrť v budoucnu vypadat. V návaznosti na to má také v plánu jednat s vlastníky okolních pozemků o jejich budoucím využití.

Studie řešící zhruba desetihektarové území se také stane podkladem pro změnu územního plánu, která by umožnila přeměnu brownfieldu v multifunkční městskou čtvrť. „Chceme zde postavit město krátkých vzdáleností, které bude kombinovat bydlení, práci i zábavu. Zároveň bychom tu rádi vybudovali nové centrum s náměstím Emila Kolbena, školou a dalšími veřejnými funkcemi,“ uvedl starosta Portlík.

Dodal, že je přesvědčen o tom, že pokud se městská část aktivně zapojí do vzniku centrální části rozvojového území, může být shoda mezi potřebami města a ekonomikou projektů nalezena mnohem snáz a rychleji, než když jen koriguje představy investorů.

Zamýšlená podoba Dvoreckého mostu v Praze.
Nový most spojí Smíchov a Podolí. Odhad ceny se blíží miliardě

Podle Jiřího Řezáka z ateliéru Qarta architektura, který je autorem urbanistické studie, by se Vysočany i díky dobrému dopravnímu spojení a podobnému geniu loci mohly stát „příštím Karlíne“. A také přiznává určitou inspiraci zahraničím.

„Náměstí Emila Kolbena s prostorným bulvárem vytvoří jedinečný veřejný prostor, pro který jsme inspiraci našli v Miláně, kde radnice společně s urbanisty a architekty přistoupila k revitalizaci podobného území tak, že zkombinovala klasickou blokovou zástavbu s výškovými budovami, které se staly dominantami daného území. V případě Vysočan by výšková zástavba měla navázat na bezmála sto metrů vysoký rezidenční dům Eliška na rohu Freyovy a Ocelářské ulice,“ přiblížil koncept lokality Řezák.