„Jistě všichni obzvláště při příjezdu do Prahy po radiálách vidíte, jaké je v okolí silnic množství billboardů, v porovnání se západními metropolemi jsme jimi doslova zapleveleni,“ řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Podle průběžné analýzy, kterou magistrát připravil, stojí k dnešnímu dni v Praze celkem 4746 billboardů, z toho 1555 se nachází na pozemcích hlavního města. Z nich město dostává příjmy přibližně 50 milionů korun ročně.

Majitelé billboardů musí dodržovat pražské stavební předpisy platné od roku 2016. Podle nich nesmí být billboardy umístěné v památkové zóně či rezervaci, u stromořadí, v lesích a parcích a na mostech. Mezi nimi musí být rozestupy minimálně trojnásobek plochy panelu, nejméně však sto metrů. Povolovány jsou na pět let jako dočasné stavby.

V rozporu s podmínkami je však nejméně 770 z nich. „Buď nesplňují rozestupy, nebo se nacházejí v ochranné zeleni podél komunikací,“ popsal náměstek.

Méně plochy, ale více peněz

Město si nyní vypracuje ekonomickou a právní analýzu, jak s nimi naložit. Podobný rozbor prováděl u svých reklamních ploch před časem i dopravní podnik, tomu vyšlo, že se mu vyplatí pronajímat plochy ve vozech, na zastávkách a v prostorách metra za 150 milionů korun ročně. Což je podle Scheinherra maximum, při kterém dává reklama ideální výtěžnost, za vyšší částku už by jí bylo příliš.

Podobnou analýzu si město zpracuje na své pozemky u silnic. „Ta nám řekne, při jakém počtu ploch je ideální poměr cena versus výkon. Dále se budeme zabývat tím, jakým způsobem je nejvhodnější je pronajímat,“ řekl Scheinherr. Jasno má být do půl roku.

Nejvhodnější plochy pro pronájem určí Institut plánování a rozvoje. Na magistrátu pro tyto účely vznikne pracovní skupina se zástupci městských části a provozovatelů billboardů, která nastaví nové podmínky, tak aby mohl segment reklamy fungovat.

Složitější situace je však s těmi plakátovacími plochami, jenž nestojí na městských pozemcích. Do těchto staveb chce město zasahovat prostřednictvím stavebních úřadů, které je povolují.

I když stavební úřadu jsou v gesci státu, potažmo ministerstva pro místní rozvoj, musí postupovat podle zmíněných pražských stavebních předpisů.

„Je to o tom, abychom stavebním úřadům vysvětlili jasnou metodiku, co můžou povolovat. Pokud si po pěti letech provozovatelé reklamních ploch požádají o prodloužení, musí splňovat naše podmínky,“ vysvětlil náměstek.

Během covidové pandemie vyrostly v Praze desítky nelegálních billboardů. Ty, které jejich majitelé umístili na městské pozemky bez platné nájemní smlouvy a jsou tudíž v rozporu s pražskými stavebními předpisy, vedení města nechává odstranit, jen v září jich takto odstranilo třináct, během října a listopadu přijdou na řadu další desítky poutačů. Náklady na likvidaci jednoho billboardu vyjdou na dva až tři tisíce korun.

Odstraňování billboardů je také součást strategie boje s reklamním smogem. „Je to i apel na podnikatele, aby si ověřovali, od koho si reklamu pořizují, aby nepodporovali ty, co nosiče umisťují nelegálně,“ řekl radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Kdo je jejich skutečný majitel se ale dá obtížně dohledat, firmy si totiž plochy přepronajímají mezi sebou.