Praha chystá i sérii dlouhodobějších opatření, která mají zmírnit následky stále častějších vln veder, a zpříjemnit lidem i během nich život ve městě. Jeho vedení nedávno schválilo harmonogram kroků, které vycházejí z adaptační strategie na klimatickou změnu. Prioritou má být výsadba stromů a další zeleně a také zadržování dešťové vody v městské krajině, což má přispět k závlahám a zamezit znečišťování Vltavy během přívalových dešťů.

Podle Strany zelených, která je součástí dosluhující vládní koalice, by ale měla metropole věnovat boji se suchem větší energii. „Do pěti let by město mělo být schopné odpojit desetinu povrchů od dešťové kanalizace. Dojít k tomu lze změnou materiálů, výstavbou zelených střech apod. Navrhujeme také více dotačních titulů na tyto zásahy či,“ uvedla za Zelené jejich ekologická expertka a zastupitelka Prahy 13 Zuzana Drhová.

Praha by podle ní měla mít i hlavního vodohospodáře, který by kroky proti horku a suchu koordinoval a snažil se nacházet řešení. „Aby se nestávalo, že se bez diskuse s městskou částí bez náhrady vykácí kvůli parkovišti padesát vzrostlých stromů, jak se stalo nedávno u nás na třináctce,“ dodala Drhová.

Mlžítka, která osvěžují vzduch v okruhu několika metrů, by podle Zelených mohla být téměř v každé ulici v centru. Mlžítka přitom nejsou drahá. Jedno vyjde řádově na tři až čtyři tisíce korun. Institut plánování a rozvoje také připravuje projekt na rozmístění řádově dražších pítek, která stojí kolem stovky tisíc za kus.