„Tenhle svátek se mi tak zprotivil kvůli minulému režimu, kdy jsem jej musela slavit,“ vzpomíná důchodkyně Marcela Jablonská ze Smíchova. „Dělala jsem v podniku zahraničního obchodu. Každý rok to bylo stejné. Ženský nakoupily a připravily občerstvení a chlapi se opili. Vždycky jsme dostaly červený karafiát. Jednou jsme dostaly i ručníky. Byl to spíše svátek pro mužské než pro ženské,“ dodává.

I tak se najdou mezi Pražany ti, kteří si Mezinárodní den žen (MDŽ) rádi připomínají. „Myslím si, že to je pěkný svátek s bohatou historií. Když je příležitost dát ženě kytku a udělat jí radost, tak proč ne?,“ domnívá se Lucie Kadlecová ze Strašnic.

Podobného názoru jsou i organizátoři výstavy, která zavede návštěvníky do historie a současnosti MDŽ a jež je k vidění v Lidovém domě v Hybernské ulici.

Kořeny v historii

„Mezinárodní den žen je potřeba si připomínat, protože to není již takový svátek, jaký prezentovali komunisté. Jeho kořeny sahají do historie emancipace žen. Spousta mladých lidí ale neví, jak MDŽ vznikl a je to škoda,“ uvádí Jiří Bodenlos, předseda krajského výkonného výboru ČSSD, který spolu se stínovou ministryní ČSSD pro lidská práva a rovné příležitosti Michaelou Marksovou-Tominovou výstavu po sedmi letech znovu obnovili. „Smyslem tohoto dne je připomínat emancipaci žen a aktuální věci týkající se tohoto tématu,“ vysvětluje stínová ministryně.

Výstava je rozdělená do třech částí, které se věnují historicky významným ženám v oblasti politického boje, informacím o českých ženských organizacích a historii a důvodům, proč si MDŽ připomínat.

Kromě výstavy se dnes v Praze konají i další akce spojené s připomenutím Mezinárodního dne žen. V 10.30 pořádá organizace Fórum 50 % happening s názvem Závod okolo sněmovny. Jeho cílem je upozornit na nedostatečné zastoupení žen v české politice. V 15 hodin začíná seminář u příležitosti vydání knihy Pracovní dráhy žen, který pořádá v Akademickém konferenčním centru společnost Gender & sociologie. V 18:30 pak organizace Gender Studies zahajuje v kavárně Vypálené koťátko scénické čtení z klasické feministické literatury.

O historii Mezinárodního dne žen

Celosvětový svátek žen vznikl jako vzpomínka na stávku amerických švadlen. Ty 8. března 1908 vyšly do ulic New Yorku, aby si prosadily mimo jiné i volební právo. Jako svátek byl tento den ustaven dva roky poté na konferenci v Kodani. Poprvé se slavil v roce 1911, a sice v Dánsku, Německu, Švýcarsku a Rakousko-Uhersku. Organizace spojených národů (OSN) začala MDŽ slavit v roce 1975, který byl zároveň vyhlášen Mezinárodním rokem žen. U nás se Mezinárodní den žen oficiálně slavil do roku 1989. Komunističtí funkcionáři pořádali podnikové oslavy, ženy dostávaly červené karafiáty a dárky. Po revoluci upadl komunisty zprofanovaný svátek v zapomnění. Oživení se dočkal v roce 2004, kdy prezident Václav Klaus podepsal opětovné zavedení MDŽ do kalendáře mezi tzv. významné dny.

ANKETA: Slavíte Mezinárodní den žen?

Marcela Vaňkátová, Kounice u Českého Brodu

MDŽ neslavím. Nikdy jsem jej ani neslavila, protože ho mám spojený se starým socialistickým zvykem. Slavím ale Den matek, ten totiž má smysl.

Eva Veselá, Prosek

Ani nevím, že dneska je. Dříve jsem ho slavila a musím říct, že to bylo zábavné. Měla jsem v práci úžasné kolegyně, takže jsme si to pokaždé užily. Všechno, co bylo za ‚totáče‘, se zatracuje, ale něco bylo fajn, jako je třeba MDŽ.

Barbora Klánecká, Klánovice

Dříve jsem to slavila v práci. Bylo to fajn. Ale teď tenhle svátek upadl v zapomnění. Klidně bych to slavila i teď, ale nemám s kým. Dnešní muži už nejsou takoví jako bývali dříve.

Vladimír Krejčík, Břevnov

Tenhle svátek neuznávám, protože je komunistický a zprofanovaný. Nemá smysl, jsou jiné svátky které se dají slavit jako Den matek. Dříve jsem jej slavil, protože jsem byl mladý a nevnímal jsem to.