Mascha Onderwaterová: Zkrášlila rušnou městskou třídu i přes protesty lidí

Přitom to může pomoci městu s jeho oživením, jak řekla v rozhovoru, který proběhl po konferenci reSITE.

Se svým týmem jste přetvořila rušnou vídeňskou třídu Mariahilfer Straße částečně v pěší zónu. Co bylo vaším cílem?

Mariahilfer Straße je dlouhá přes kilometr a půl a spojuje nádraží Westbahnhof s centrem města. Je místem setkávání a důležitou obchodní tepnou v blízkosti řady muzeí. V ulici to opravdu žije. Potkávají se zde chodci, cyklisté i auta. Kvůli postupnému nárůstu automobilů se ovšem celý společenský život smrskl pouze na chodníky. Ulici ovládly spíš vozy a reklamní poutače. Naším úkolem zde proto bylo právě snížit počet aut a získat více prostoru pro lidi. Doprava je důležitá, ale měla by být v harmonii se společenským životem.

Zdroj: reSITE/Bureau B+B

Když v jedné ulici omezíte provoz, auta se přesunou jinam. Nezkomplikovala omezení provozu v Mariahilfer Straße dopravní situaci v okolních ulicích?

Kdepak. Ve Vídni se vše vyřešilo tím, že ze sedmi okolních ulic se tři proměnily v pěší zóny a čtyři zůstaly i nadále dostupná pro auta.

V ulici je nově i dřevěné pódium. Proč jste ho tam umístili?

Chtěli jsme vytvořit prostor, kde se lidé mohou potkávat a povídat si. Na pódiu se mohou konat různá vystoupení, jsou tam i další místa k sezení. Celkově jsme na renovaci ulice používali materiál, který pocházel z okolí Vídně. Navazovali jsme tak na lokální tradici.

Jak přijali místní záměr přebudovat rušnou ulici?

Mnoho lidí protestovalo. Stáli třeba na ulici s transparenty, na nichž bylo, že nechtějí změnu. Navíc bylo před volbami, takže se změna ulice stala i jedním z volebních témat. Objevila se například fotografie, na které byl homosexuální pár. Každý z mužů žil na jiném konci ulice a v popisku stálo, že už se kvůli přestavbě nebudou moci vídat, protože k sobě nedojedou. Když však byla přeměna ulice hotová a uplynul od ní nějaký čas, tak mezi lidmi proběhla anketa, ve které se ukázalo, že většina lidí je nakonec s proměnou lokality spokojena.

Setkáváte se v ostatních zemích s podobnými reakcemi, nebo se najdou i státy a města, kde jsou lidé nakloněni tomu, aby ulice sloužily více lidem a méně autům?

Popravdě jsou reakce všude vesměs stejné. Podnikatelé se bojí, že když z ulic zmizí auta, ubudou jim klienti. Mají pocit, že musí být pro lidi dosažitelní autem, že každý musí zaparkovat přímo před obchodem, jinak do něj vůbec nepůjde. Výzkumy však mluví opačně. Pokud je ulice příznivější pro lidi, zůstávají v ní déle a také více utrácejí.

Zdroj: reSITE/Bureau B+B

Jaké jsou nové trendy v oblasti veřejného prostoru?

Jednoznačným trendem je snižování počtu aut v ulicích s důrazem na zlepšování podmínek pro cyklistiku. V mnoha městech, jako je New York, Madrid nebo i Londýn a Paříž, můžete vidět, že se radnice snaží omezit emise z aut a podporovat cyklistiku. Ještě před deseti lety byste Paříž s Londýnem projeli na kole stěží. Dnes už je to snadné.

Ještě před rozhovorem jste mi řekla, že v Praze jste zatím byla jen několikrát a vždy na krátkou dobu. Vím, že Praha pokukuje po západních státech, jak zlepšovat veřejná místa. Mění se veřejný prostor třeba i ve městech východní Evropy?

Vím, že například v Moskvě se vedení města začalo hodně soustředit na parky. Mění také koncepci svých ulic. Moskevské bulváry jsou velmi široké, městem téměř prochází dálnice. Dnes se zde ovšem více zaměřují na chodce a cyklisty. Myslím si, že i ve východní Evropě se setkáváme se stejným trendem jako na Západě.

Zaměřujete se také na městskou krajinu. Co je nového v této oblasti?

Důležitá je také práce s vodou, konkrétně zadržování dešťové vody. Je nutné, aby lidé měli dostatek míst, kam si mohou jít zaběhat, nebo se projet na kole.

Zdroj: reSITE/Bureau B+B

O to usilujete i ve svém projektu KuBAai v německém městě Bocholt?

Ano. Pracujeme na přestavbě továrního komplexu u řeky, který je v současnosti opuštěný. Voda zde v současnosti vytváří spíše bariéru. My bychom ji chtěli propojit s okolím a vytvořit zde velkou rekreační zónu, kam by mohli chodit lidé z nedalekého centra města.

Co plánujete do budoucna? Jaká města byste chtěla změnit k lepšímu?

Třeba Prahu. Kdepak, dělám si legraci. Zajímá mě mnoho projektů. V současnosti například pracujeme na výzkumu kdysi rušných obchodních ulic v Holandsku. Lidé dnes čím dál více nakupují na internetu, kvůli čemuž mnoho řetězců zbankrotovalo. Tím trpí spíše malá města než velkoměsta.

Je pro město špatně, že obchody skončily?

Nemyslím si, spíše naopak. Bylo by lepší, kdyby centra měst měla více funkcí a nesloužila jenom obchodu. Pro staré obchody se proto snažíme najít nové využití.

Zdroj: reSITE/Bureau B+B

Co by zde podle vás mohlo fungovat?

Šlo by nabídnout místa umělcům, aby v nich mohli tvořit. Ale nejenom jim. Myslíme si, že by zde mohla vzniknout i vzdělávací centra, školy nebo pečovatelské domy. Chceme, aby se zde potkávala rozmanitější skupina lidí.

Čtěte také: Krajinářský architekt: Nové parky mohou ušetřit městu peníze