Jaké problémy má Praha?
Když se mluví o Praze, mám pocit, jako kdyby se mluvilo o velkém stanovišti nebo o zdroji příjmu z cestovního ruchu. Je tu přes milion Pražanů, ale metropole nepatří jen jim, patří také Čechům, Moravanům a Slezanům.

S čím se tedy potýká?
Je potřeba zachovat historické jádro, které je potřeba neprostavět. Naopak tam držet zelené plochy, kterých je málo. Další komponentou města je řeka. Každá metropole s řekou má bonus. Jakýkoliv odpovědný politik by si měl uvědomit tu obrovskou šanci, kterou má, pokud může ovlivnit výstavbu v Praze. A taky ten obrovský závazek a zodpovědnost vůči budoucím generacím.

Co dalšího vnímá podle vás Pražan jako největší potíž?
První téma u každé metropole je doprava. Řím nemá skoro žádnou městskou dopravu. Naše MHD je naproti tomu na slušné úrovni. Problémem je, že Praha potřebuje městský okruh a hlavně vnější okruh. První se navrhoval ve 30. letech. Oba okruhy jsou základ.

Dá se jejich stavba během čtyřletého působení ve sněmovně posunout dál?
Určitě. Jde taky o to, aby se nový politik, který vzejde z voleb, neprofiloval na tom, že svého předchůdce nazve totálním hňupem. A že potřebuje rozšlapat úplně všechno, co udělal. I nejméně talentovaný politik po sobě zanechá aspoň něco, na co se dá navázat. Ale tyto velké strategické věci, které bych přirovnal například k zahraniční nebo bezpečnostní politice, stejně jako urbanistika je dlouhodobý plán Prahy. Neměl by létat od zdi ke zdi.

Jakou pražskou otázku lze ještě z parlamentní úrovně dotáhnout?
Určitě je nutné prodloužit metro a tramvajové linky. Je třeba vybudovat záchytná parkoviště, protože Praha je velký koncentrát práce. Hodně lidí do metropole dojíždí za prací a řada z nich jezdí osobními auty, které si nemá kde nechat. Další věc, která není správně vyřešena, jsou modré parkovací zóny.

Ty vznikly proto, aby měli Pražané kde parkovat. Co je na tom špatného? 
V centru je regulace potřebná, ale jsou čtvrti, kde je to problém. 

Jak by se to mělo řešit? 
Neměly by se lajnovat všechny ulice. Měla by se udělat mapa, kde jsou zóny potřeba, a kde ne. Já třeba mám mámu v Praze 7, v níž jsou zóny všude. Když už nebyla soběstačná, neměl jsem jí jak autem přivézt týdenní nákup. 

Jak jste to vyřešil? 
Musel jsem nějaký ten zákaz překročit. Když už se mají kreslit modré zóny v některých městských částech dále od centra, neměly by být ve všech ulicích. 

Je možné ovlivnit dopravní záležitosti v Praze z pozice poslance, nebo je to spíš věcí magistrátu?
Z pozice sněmovny nemůžete přesně překreslovat územní plán, ale měl byste udělat jinou věc. Praha investuje mnoho peněz do různých projektů, s některými klíčovými stavbami, jako je vnější okruh, by jí měl pomoci stát. 

S jakým dalším projektem?
Ona je otázka, jestli i na prodloužení linky metra by neměl přispět stát, město to neutáhne. 

Jakou pozici ve vládě by hnutí ANO muselo mít, aby se s dopravní infrastrukturou v Praze pohnulo?
Stačí, když vláda bude rozumná a když na radnici bude sedět racionální a nor-mální primátor. Nemusí patřit jedné partě. Je totiž důležité neházet si klacky pod nohy. Častá motivace politiků je, aby sousedovi chcípla koza. 

Jako ministra obrany se vás vzhledem k migrační krizi nemohu nezeptat na aktuální hrozby. Někteří, mezi nimi i prezident Miloš Zeman, prohlásili, že jsme ve válce. Jak to vnímáte?
Konflikt má spoustu různých podob. V určitém konfliktu jsme. Migrační vlna je částečně živená a vyprovokovaná. Jde o obrovský byznys a manipulaci s lidmi, kteří žijí v bídě a jsou snadno manipulovatelní. Jsou země, které jsou do toho problému zcela nevině zatažené, a to je náš případ. My nic nespískali, nikomu jsme neublížili, ale jsme součástí řešení. Takže v konfliktní situaci jsme. 

Vidíte i další problémy?
Rusko navíc během čtyř let naprosto změnilo svoji politiku. Z jakéhosi dialogu, ne vždy jemného, ale přece dialogu, přešlo k něčemu, co se od druhé světové války nestalo. A to je anexe Krymu. Další typy konfliktu jsou informační válka a kybernetické útoky. Jsme dennodenně zkoušeni, co jako země vydržíme. 

V roce 2014 jsme měli okolo 21 tisíc vojáků, teď máme přes 24 tisíc. Je důvodem zvýšení právě migrační krize?
Armádu máme poddimenzovanou. Na počet obyvatel máme jednu z nejmenších armád v Evropě. Chtěli bychom dosáhnout 30 až 35 tisíc vojáků. A jelikož někteří lidé podléhají politikům, kteří je rádi straší divnými Araby, a mohou se bát o své dcery, tak i proto počty vojáků zvyšujeme.

V naší geografické poloze a s naší historií nemůžeme být neutrální. My si sice říkáme, že jsme střed, ale jsme středovýchod Evropy. A Rusové budou vždy slovanský národ brát jako svůj. Proto musíme někam patřit, musíme mít bezpečnostní záruky. A kde jinde je hledat než mezi demokratickými zeměmi. 

U kterého rizika je nejvyšší pravděpodobnost, že se nás dotkne? Kromě migrační krize.
Informační válka. Na každém serveru se dneska dočtete, že strůjcem všeho zla je Evropská unie. Někdo má zájem na tom, aby nefungovala, aby se jednotlivé státy parcelovaly, viz nyní Katalánsko. To máte, jako kdyby Slezsko samo o sobě vyhlásilo referendum a teď by se divilo, že centrální česká vláda říká „počkejte, takhle to v ústavě ale není“. 

Jak vidíte řešení?
Musí se jít přes sněmovnu, když už. To je stejné, jako by si pražský Žižkov udělat referendum, že už nebude součástí metropole, ale stát Žižkov. Nebezpečí je proto vymývání mozků, na což je nejlepší obranou kvalitní školství, aby mladý člověk nebral vše, co přečte na kdejakém webu, za pravdu. Za chvíli začne někdo věřit, že příchod vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla internacionální pomoc. Což už hlásá Putin. A když mladý člověk nebude mít ponětí o tom, jak to bylo, má tendenci tomu uvěřit.

Lídři v DeníkuDo voleb přinese Pražský deník ještě čtyři rozhovory s lídry stran a hnutí.
13. 10. K. Schwarzenberg
16. 10. Jana Černochová
17. 10. Jakub Michálek
18. 10. Matěj Stropnický

close Předvolební debata. Infografika. info Zdroj: Redakce zoom_in