ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Spolek pro zachování současné historické podoby Staroměstského náměstí v Praze žádá o pozastavení stavby a její odložení. Místopředsedkyně spolku Lenka Veselá uvedla, že důvodem je nerespektování vládních opatření kvůli koronaviru.

Podle Veselé se věřící i v době krizových opatření shlukují u staveniště kopie barokního sousoší, společně se modlí a dotýkají se záboru kolem sloupu, u něhož jsou položeny květiny. Přitom premiér Andrej Babiš (ANO) zakázal hromadné akce včetně těch náboženských. Na veřejnosti je povinnost nosit roušku či jinou ochranu dýchacích cest. Nařízení Babišova vláda prodloužila až do 1. dubna.

„Z kamerového systému na Staroměstském náměstí se dalo ověřit, že umístěná reklama na ocelovém pletivu – záboru, je navštěvována, dochází k dotykům s touto reklamou i ocelovou konstrukcí, a umožňuje případné šíření koronaviru," uvádějí odpůrci mariánského sloupu v dokumentu, který má k dispozici agentura ČTK a z něhož citovala další média. 

Morová rána je boží trest

Přitom například při morové epidemii, kdy jen v Praze umřelo mezi lety 1713 a 1716 skoro 12 tisíc lidí z celkového počtu 40 000 obyvatel, se věřící také shromažďovali na Staroměstském náměstí a věřili, že jim modlitby u mariánského sloupu pomohou. Panovník Karel VI. tehdy vyhlásil, že morová rána je boží trest, a tudíž je především nutné se modlit. Kvůli zavřeným kostelům vznikaly na veřejných prostranstvích provizorní oltáře.

Doba se změnila, ale strach lidí a panika vládnoucích představitelů je v současnosti podobná. Je pochopitelné, že nábožensky založení občané budou směřovat svou naději k obnově církevního symbolu v centru metropole, jak jim o tom možná vyprávěli babičky a dědečkové. U ateistů zase může vzniknout naopak odpor a nedůvěra. Proto se objevila snaha zmíněného spolku.

Jenže změnu doby záboru náměstí by musela schválit magistrátní Technická správa komunikací (TSK). Ale podle pražského zastupitele Jana Wolfa (KDU-ČSL) pokračuje stavba podle plánu a k jejímu omezení není důvod.

Na stavbě se dodržují bezpečnostní opatření

„Stavba je oficiálním staveništěm se stavebním povolením, tak jako stovky či tisíce jiných staveb v České republice. Současný stav nouzový stav kvůli koronaviru neznamená, že by se pozastavily stavby," oznámil ČTK bývalý kulturní radní Wolf. Na stavbě jsou podle něj dodržována bezpečnostní opatření, jako je například nošení roušek.

Stavba sloupu začala letos 17. února a má trvat do poloviny září. Po dokončení se sloup stane majetkem města. Návrat sloupu na náměstí provázejí dlouholeté spory. Původní sloup ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od devadesátých let. Sochař Petr Váňa se dočkal po dlouholetém snažení schválení stavby, onemocnění COVID-19 mu vytoužené plány mírně komplikuje.

Koronavirus v Česku