První zpráva o objektu pochází z roku 1407. Už tehdy se v něm scházeli pražští radní, zanedlouho jim však schůzky znemožnily husitské bouře, během nichž královští žoldnéři radnici vyplenili.

Ke konci 15. století koupili pozemek malostranští měšťané, kteří se zde rozhodli postavit radnici zbrusu novou. A tento účel plnila majestátní budova na Malostranském náměstí několik dalších stovek let.

Bývalo zde i vězení

Její dnešní podoba z velké části pochází z pozdně renesanční přestavby provedené v letech 1617 až 1622. Jako radnice sloužila až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města: Staré a Nové Město, Hradčany a Malá Strana.

Jejich správa byla tehdy přenesena na Staroměstskou radnici. Po této reorganizaci byla budova přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archivu a politického vězení, ale ve druhé polovině 19. století ji už měšťané využívali k radostnějším aktivitám. V únoru 1868 zde vznikl kulturně společenský spolek Malostranská měšťanská beseda, který sehrál důležitou úlohu během národního obrození.

Praha o podnik málem přišla

„Malostranská beseda je legendou české kultury i spolkového života a bez přehánění se dá říci, že ten, kdo v Besedě nehrál, jako by nebyl,“ řekl Pražskému deníku bývalý starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.

Kromě koncertů se zde odehrávají výstavy, divadelní vystoupení, přednášky a všemožná promítání. Vystupovali tu proslulí umělci jako Suzanne Vega, Karel Gott, Lucie Bílá či Olympic.

V besedě začínal soubor Lucerna a Divadlo Járy Cimrmana, které tu v roce 1967 poprvé odehrálo hru Akt. Nechybělo ale málo a Pražané o svůj oblíbený podnik přišli. Před patnácti lety započala náročná rekonstrukce, která ukázala, že budova je v mnohem horším stavu, než se předpokládalo. Nakonec se ale dílo zdařilo: restaurátoři zachránili unikátní renesanční krov a na střechu Malostranské besedy se vrátily tři věže, které byly její součástí v 17. století.