„Můj starší syn má Duchennovu svalovou dystrofii, při níž ochabují svaly. Naštěstí jsem na internetu našla, že máte v České republice neziskovku, která dětem s touto nemocí pomáhá, a obrátila jsem se na ni,“ řekla Pražskému deníku Ivanna Tsutsman, jemuž byla diagnóza stanovena loni.
Nezisková organizace Parent Project pak hned na Facebooku vyvěsila příspěvek, že hledá pro rodinu bydlení.
„Krátce po zveřejnění se nám ozvalo několik lidí s nabídkou pomoci. Podařilo se nám sehnat dvoupokojový byt v centru Prahy a zajistit lékařské vyšetření chlapce. Nyní zjišťujeme možnosti, kam by mohl chodit do školy. V tomto týdnu se s rodinou osobně setkáme a budeme se jim snažit se vším pomoci,“ uvedla lékařka Karolína Podolská z pacientské organizace Parent Project.V pomoci Ukrajin rychle reagovala také Asociace veřejně prospěšných organizací (AVPO).

„Aktuálně jsme poskytli rychlou finanční pomoc na nákup potravin pro ukrajinskou rodinu, která přijela do Čech a je ubytovaná v Praze. Další peníze budeme převádět do Adry, která jako humanitární organizace dokáže peníze smysluplně nasměrovat k potřebným,“ sdělila Pražskému deníku Monika Jindrová z organizace AVPO.
V metropoli pomáhají i neslyšící. Ti založili na sociální síti skupinu Neslyšící Češi neslyšícím Ukrajincům, kde mohou lidé nabízet ubytování, oblečení nebo dopravu. Jedním z překladatelů do ukrajinského znakového jazyka je moderátor pořadu Zprávy v českém znakovém jazyce v České televizi Sergej Josef Bovkun.
Výroba věcí pro rodiny s dětmi
S pomocí nezůstává pozadu ani chráněná dílna PROSAZ, jejíž ředitelka Iveta Pešková je sama na vozíku. Její členové nyní vyrábějí věci, které využijí především rodiny s dětmi.„Snažíme se z vlastních zdrojů pomáhat, jak to jde. Šijeme ručníky, plátěnky, přikrývky a hračky. Ze zásob jsme vybrali ručně dělané plyšáky. Snad ukrajinské děti alespoň trochu rozveselí. Solidarita v naší zemi je obrovská a rádi bychom se tímto připojili mezi darující neziskovky, které pomáhají na hranicích nebo v rámci veřejných sbírek, ale i materiálně,“ přiomněla Pešková.

Právě na děti se zaměřila i Alexandra Hroncová z FAMU spolu se svými kolegy z Polska, kteří jsou na hraničním přechodu Medyka. „Jsou tam stovky žen s malými dětmi, čekají na přechod přes hranice. Mámy i děti jsou vystrašené, unavené, traumatizované, pláčou. Kolegové pro ně chtějí na místě, kde nic moc není, udělat projekci pohádek, aby alespoň na chvíli myslely na něco jiného. Z FAMU chtěli jednu dvouminutovou pohádku, dostali celé pásmo 70 minut. Snad dětem české pohádky alespoň na chvíli vykouzlí úsměv na rtech,“ poznamenala Hroncová.