„Nový vlastník nám přislíbil, že v rámci svého plánu přestavět dům na hotel bude jedna hotelová místnost vyhrazena výstavě na památku obou statečných a tragicky zemřelých mužů," uvedla Černochová.

Podmínkou výstavby hotelu, a tím i vzniku budoucího pietního místa, je ale zklidnění magistrály. „Teprve až dojde ke zlepšení podmínek v okolí magistrály, a tedy i v Legerově ulici, může mít hotel smysl," řekl za United Corporation účastník jednání Tomáš Häring. Není proto jasné, kdy by se výstava mohla otevřít.

Na fasádu domu umístil před dvěma lety podobizny Palacha a Toufara umělec Otakar Dušek. Chtěl tak při výročí Palachovy smrti připomenout, že do domu byl v lednu 1969 převezen těžce popálený student. V roce 1950 v něm také zemřel na následky bití při výslechu farář Toufar.

Duškovi vadilo, že jejich památku na domě nic nepřipomíná, na fasádu proto připevnil jejich černobílé podobizny s daty úmrtí. K umístění díla neměl žádné povolení, úřady ani hasiči jako tehdejší vlastník ale pietu neodstranili.

Zazděná okna

Dům hasiči získali v roce 2010, náklady na jeho rekonstrukci tehdy odhadovali zhruba na 80 milionů korun. Pražští hasiči ji už v minulosti nabídli dalším úřadům, nikdo ale o ni neměl zájem. V současné době má zazděná okna, v minulosti se totiž do něj nastěhovali bezdomovci. Budovu získala loni v dubnu společnost Reacabano za 42 milionů korun. Současným vlastníkem je United Corporation.

Borůvkovo sanatorium byl původní název soukromého zdravotnického zařízení pro movitější klientelu první republiky. Za Protektorátu došlo k přeměně na první specializovanou kliniku popálenin, poté v budově sídlil Farmakologický ústav Akademie věd a od roku 1978 Ústav experimentální medicíny Akademie věd, který budovu opustil v roce 2001.

Palach a Toufar

Palach, student pražské filozofické fakulty, chtěl v lednu 1969 svým sebeupálením vyburcovat své spoluobčany i politiky k odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Zemřel 19. ledna 1969 ve 20 letech a jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.

Toufar byl umučen za komunistického režimu v roce 1950 v souvislosti s takzvaným číhošťským zázrakem. V prosinci 1949 se při mši v katolickém kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku totiž během kázání faráře Toufara údajně několikrát pohnul kříž umístěný na hlavním oltáři. Dodnes neobjasněný úkaz se prý později ještě opakoval.

Tato událost posloužila totalitní moci jako záminka k perzekuci církve. Vyšetřovatelé chtěli, aby se kněz přiznal, že pohyb kříže zinscenoval. Toufar byl zatčen a mučen. Týraný sedmačtyřicetiletý duchovní zemřel 25. února 1950 na následky prasklého žaludečního vředu.

Čtěte také: V Praze byl odhalen staronový pomník Jana Palacha