Úředníci tvrdili, že pochod, který se i přes nesouhlas magistrátu konal, by způsobil tak intenzivní problémy v dopravě či zásobování, že by byly v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva. Nejvyšší správní soud už ve druhém podobném rozhodnutí uvedl, že úřady mohou k zákazu demonstrace sáhnout jen zcela výjimečně.

„Magistrátu se to nepodařilo zdůvodnit,“ uvedla v písemné zprávě Sylva Dostálová, mluvčí Nejvyššího správního soudu v Brně. Za takové omezení dopravy podle rozhodnutí NSS nelze považovat situaci, při níž by shromáždění přecházelo frekventovanou ulici v místě, které není opatřeno světelnou signalizací.

„Zákaz shromáždění je nutné chápat jako mimořádné opatření, které lze uplatnit pouze tehdy, je-li nepochybně zjištěno, že by byl konáním shromáždění ohrožen chráněný veřejný zájem. V opačném případě by došlo k nepřijatelnému narušení výkonu garantovaného práva účastníků průvodu se shromažďovat a vyjádřit veřejně svůj názor,“ píše se v rozhodnutí soudu.

Magistrát se k výsledku řízení nechce vyjadřovat. „Dokud nedostaneme rozsudek písemně, nebudeme to komentovat,“ uvedl pro Deník Jiří Wolf, mluvčí magistrátu s tím, že doručení rozsudku očekává v průběhu dvou týdnů.

NSS obdobně rozhodl v lednu, kdy magistrát stejným nezákonným způsobem zakázal pochod iniciativy Ne základnám. Úspěch neslavil ani ve sporu s neonacisty kolem jejich plánovaného pochodu bývalým židovským městem, když NSS při řešení kasační stížnosti konstatoval, že město se nemělo akcí Mladých národních demokratů vůbec zabývat, protože její ohlášení bylo neplatné.