Máte pořád plný stav?
Většinou máme jedenáct lůžek plně obsazených. Občas je den dva jedna postel volná kvůli tomu, že se třeba střídají klienti. Dva až pět lidí k nám také pravidelně dochází v rámci ambulantní služby. Neustále máme někoho na čekací listině. Denně k nám volají tak dva až tři potenciální zájemci.

Z jakých důvodů se na vás lidé většinou obracejí?
Jednak si prostě potřebují odpočinout, i kdyby neměli nic jiného na práci a jenom spali. Nebo chtějí odjet na dovolenou. Dalším příkladem mohou být manželé, z nichž jeden má demenci a druhý jde třeba na operaci kyčelního kloubu. Případně to mohou být starší partneři, z nichž jeden ještě třeba dvakrát týdně pracuje a ten druhý, nemocný, u nás je po to dobu ambulantně. Jsou i případy, kdy je tu nemocný tři nebo pět měsíců, protože jeho blízcí už nejsou schopni o něj pečovat a hledají místo v pobytovém zařízení se zvláštním režimem. Těchto míst je ovšem nedostatek.

Vycházejí vám vstříc úřady?
Stát všechno reguluje, ale zároveň toho moc neposkytuje. My zatím nemáme nárok na žádnou dotaci, protože nás navzdory opakovaným žádostem nezařadili do sítě poskytovatelů sociálních služeb. Podle zastaralého komunitního plánu totiž v Praze neexistuje výraznější potřeba odlehčovací služby s odbornou péčí, kterou poskytujeme. Realita je ale jiná.