Mluvčí nemocnice Alžběta Remrová serveru Novinky.cz řekla, že důvody ukončení provozu linky, který byl spolufinancován hlavním městem, jsou finanční. Náměstkyně pražského primátora Alexandra Udženija (ODS) večer na síti X uvedla, že hlavním problémem je nedostatečné personální pokrytí a pokud nemocnice zajistí odborníky, Praha tuto službu znovu podpoří.

Nemocnici zřizuje ministerstvo zdravotnictví, podle jeho mluvčího Ondřeje Jakoba nebyla ale financovaná z prostředků ministerstva. "Linka opravdu nekončí z toho důvodu, že by ji hlavní město Praha nechtělo finančně podpořit. S vedením nemocnice jsem jednala a jejich hlavním problémem je nedostatečné personální pokrytí této služby," napsala náměstkyně. Pokud podle ní Bohnice zajistí odborníky zajišťující chod linky, vedení města linku rádo znovu podpoří. "Přestože je nemocnice státní a služby nabízí lidem z celé republiky a nejen Pražanům," dodala Udženija.

Linka byla jedním z krizových kontaktů i pro zasažené tragickou střelbou minulý týden na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v centru Prahy. Číslo 284 016 666 bude od ledna nabízet jen informace o dalších podobných službách. Podle webu České asociace pracovišť linek důvěry je podobných linek v Česku 32.

Pietní místa za oběti střelby v Praze.
Výdej osobních věcí z budovy univerzity, kde se střílelo, se stěhuje do Celetné

"V režimu 24/7 funguje například Pražská linka důvěry nebo Linka první psychické pomoci. Ty budou posíleny a kapacity by měly být dostatečné," sdělil ČTK mluvčí ministerstva Jakob.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2019 trpěl na celém světě každý osmý člověk, tedy 970 milionů lidí, duševní poruchou, nejčastěji úzkostmi a depresemi. Od 90. let se jejich počet příliš nezvyšoval, v roce 2020 ale podle odborníků výrazně vzrostl v důsledku pandemie covid-19. Podle prvních odhadů došlo za pouhý rok k nárůstu o 26 procent u úzkostných a o 28 procent u těžkých depresivních poruch.