„Od ledna letošního roku, kdy funguje Linka bezpečí v omezeném provozu, se tento počet dovolání snížil na 526 kontaktů za den. Tudíž se zhoršila možnost se dovolat a děti častěji slyší hlášku, že máme obsazeno. Tímto se našim klientům omlouváme," uvedl Peter Porubský, vedoucí Linky bezpečí s tím, že v minulých letech se průměrně dovolalo za den až 670 klientů.

Aby se tato situace rychle zlepšila a děti se mohly dovolat včas, zakládá Linka Klub přátel Linky v bezpečí a vyhlašuje finanční sbírku. Není žádnou novinkou, že tuto instituci kontaktují děti v obtížných situacích. Ať už třeba je to kvůli šikaně, vztahovým záležitostem, problémům ve škole nebo v rodině. V loňském roce tak vyhledávalo pomoc 26 dětí z důvodu sebevražedného pokusu, víc jak 60 dětí zase kvůli týrání, zneužívání či zanedbávání ze strany rodiny.

„Veřejnost se domnívá, že jsme financováni státem. Je to jen částečná pravda. Jsme registrovaná sociální služba, která sice od státu žádá i dostává dotace, ale tvoří jen 30 procent z celkového potřebného rozpočtu na provoz,“ vysvětluje Peter Porubský.

Zdroje ubývaly už 
v loňském roce

Kolik stojí provoz- jedna hodina 2 100 korun
- jeden den 50 400 korun
- jeden rok 18,5 milionu korun

Druhá strana mince je, že služby spojené s voláním dlouhodobě zajišťuje a financuje mobilní operátor O2. Ostatní finanční prostředky si už musí Sdružení sehnat samo.

K hraniční situaci zachování samotné existence došlo právě v minulém roce - zdroje poskytované státem bohužel nestačily a proto byla Linka bezpečí nucena svůj provoz částečně omezit.

„Vnímáme, že pro dárce je přitažlivé pomáhat, pokud znají konkrétní příběh člověka, kterému pomohli. Tohle ale Linka bezpečí nemůže svým dárcům nabídnout, protože důvěra a anonymita našich klientů je pro nás nejdůležitější devíza a proto jejich příběhy nemůžeme zveřejnit,“ vysvětluje Peter Porubský.

Anonymita klientů především

Dalším důvodem podle vedoucího Linky Porubského je, že zejména děti se často v úvodu hovoru zajímají, jestli se nikdo nedozví, o čem na Lince bezpečí mluvily a Sdružení proto nechce zklamat jejich důvěru. Nicméně některé příběhy jsou veřejně dostupné například na Modré lince nejen pro děti a mládež.

Problém v očích náctiletých může být opravdu veliký. Třeba 12letá Adélka kontaktovala linku s tím, že se bojí odcestovat s rodiči na dovolenou do Chorvatska. Představa, že se na pokyn matky a starší sestry budou na pláži opalovat „nahoře bez“, dívenku děsila. Rada linky zněla, aby si dotyčná Adélka stála za svým, hledala oporu třeba u prarodičů a rodiče její rozhodnutí opalovat se pouze v plavkách by pak měli respektovat.

Na linku ale nevolají pouze děti. Volají i dospělí a právě kvůli dětem. Zejména když rodičům kradou peníze. Jako třeba jedenáctiletá školačka. Matka podle záznamu dceři 
v klidu vysvětlovala, že se to nedělá a zjišťovala, na co její dítě peníze potřebuje. Dívka ale mlčela a tak měla matka strach, že se tento problém bude jenom zhoršovat. Rada konzultantů byla velmi obšírná, matka měla opravdu z čeho vybírat. Až jako poslední možnost v případě nedobrého konce malé dočasné rodinné kleptomanky Linka poradila návštěvu u dětského psychologa.

Jiný závažný problém řešila jistá mladá žena se svou matkou. Pomalu a jistě se 
z matky stávala skrytá alkoholička, a po celý den musela mít tak řečeně svou hladinku. Problém s utajeným popíjením vygradoval až v nemocnici kvůli operaci šedého zákalu - dostavily se abstinenční příznaky a pravda o potřebě se napít pak vyšla v celé nahotě. K dohodě naštěstí došlo - matka podstoupila protialkoholní léčbu. Tolik ohlédnutí 
v čase.

Záchrana má podobu pěti milionů korun

Richard Schinko, ředitel Sdružení Linky bezpečí.Přítomnost se ale týká jak dětí, nebo dospělých a život jde taky dál. Tedy i ve Sdružení Linky bezpečí.Začátek letošního roku v omezeném provozu s jistými obavami hodnotí i ředitel Richard Schinko. „Linka bezpečí ve dvacátém roce své existence, abych tak řekl, sama není úplně v bezpečí. Chceme udělat vše proto, abychom dovolatelnost mohli vrátit alespoň na to každé třetí, případně každé druhé dítě, které naši pomoc potřebuje.“

Reálná výše uvedená čísla slova ředitele Schinka jen potvrzují. Průměrná dovolatelnost tak od začátku roku klesá až na 25 procent. Laická otázka logicky zní, kolik tedy ještě tato instituce na obnovení obvyklého provozu peněz vlastně potřebuje. Málo to rozhodně není.

„Naším přáním a potřebou je získat z veřejné sbírky 5 milionů Právě tyto peníze by pomohly Lince bezpečí fungovat standardně a účelně pomáhat ve stejné intenzitě jako v minulých letech,“ říká ředitel Linky bezpečí Richard Schinko s tím že za dosavadní příspěvky dárcům velice děkuje. Jen v loňském roce se 
s pracovníky Linky bezpečí podařilo úspěšně propojit celkem 219 941 dětí.

Filozofie finanční podpory dobrovolných dárců na adresu Sdružení je poněkud odlišná od podpory lidem například po živelných pohromách. Větší emocionální zásah do pocitů lidí tak zároveň generuje i vyšší částky. „Člověka s dobrými úmysly víc osloví konkrétní příběh potřebné osoby. Dobrovolný přispěvatel si ve svém podvědomí na problém druhého takzvaně sáhne a ví, že jeho peníze třeba urychlí nákup invalidního vozíku,“ vysvětluje klinický psycholog Vladimír Voleník.

S ním souhlasí i Dagmar Dvořáčková 
z Centra psychologické podpory. „Dobročinné dary jsou akt, kdy dáváme někomu něco a chceme vědět na co. Tohle prostě u lidí funguje“.

Od nadací se lišíme počtem konzultantů

Proč tedy ne v případě Linky bezpečí?„Nejsme schopni ani ochotni ukazovat konkrétního klienta v jakémsi pomyslném výkladu, máme s nimi budované důvěrné prostředí, které nemůžeme vytažením jejich příběhu porušit,“ dodává ředitel Richard Schinko.

Podle ředitele problém Linky sdružení je, že jako služba je robustně výkonově postavená instituce, kde pracuje sto odborně proškolených konzultantů, třináct odborně vzdělaných psychologů jakožto vedoucích směn, dalších patnáct kmenových zaměstnanců pro zajištění provozu.

„V tom se lišíme od nadací, kde pracuje pár lidí,“ poznamenal Schinko a dodává, že lidem se může zdát, že když to zvládla dvacet let bez nich, zvládne to i dál. „Není to bohužel pravda,“ sdělil ředitel. Zmíněná instituce musela zrušit zejména vedlejší služby, které k ní nemají úplně přímou relevanci. Navíc došlo už i na provoz linky, tedy přímé omezení počtu sloužících pracovníků na směnách. 

Soukromí dárci podle Sdružení za poslední týdny zatím přispěli částkou 200 tisíc korun.