Pomůže splnit jejich tužby. Včetně přání těch, kteří na tomto světě zřejmě dlouho nepobudou, když uzdravení současná medicína nedokáže nabídnout. Sanitka přání může smutné chvíle poněkud rozveselit.

Splnit, co by jinak nešlo

Petra Homolová z Asociace samaritánů ČR, jejíž tým může s touto speciální sanitkou dojet kamkoli, aby dokázal vytvořit úsměv, nicméně Deníku zdůraznila, že samaritánská Sanitka přání není určena jen pro umírající, kteří by ještě naposledy chtěli spatřit místa, jež jsou jim blízká, nebo lidi, za nimiž by se ještě chtěli podívat.

I takové projekty, které se osvědčily v cizině, k nám nyní přicházejí. „Náš vůz nebude fungovat jen jako ‚paliativní sanitka‘. Portfolio klientů bude daleko širší – a chceme se zaměřit i na klienty, kteří jsou dlouhodobě nemocní nebo indisponovaní. A to i na ty dětské,“ konstatovala.

„Naším cílem je plnit všechna možná přání – jako je například návštěva milovaného místa, blízkých, sportovních a kulturních akcí, cesta do zahraničí; případně cokoliv, co přispěje k pocitu štěstí a spokojenosti,“ shrnula Homolová, co vše je možné: vlastně cokoli. A samaritáni se svým zázemím mají výhodu, že pokud je třeba, kvalifikovaný zdravotnický personál může doplnit i lékař. Každému klientovi tak zajistí nepřetržitou péči odpovídající jeho potřebám.

Speciální sanitka má podle Homolové zajistit taková přání lidí ve vážném zdravotním stavu, která by byla jinak neuskutečnitelná. U nás jde o novinku, ve vyspělé Evropě však nikoli. „Projekt jsme připravili podle vzoru zahraničních partnerů jako je ASB Hamburg Wünschenwagen,“ připomněla Homolová.

Tým Sanitky přání si uvědomuje, že tužby každého člověka jsou tak pestré, jako je rozmanitost lidí, kteří je v těžkém období svého života mají. Navštívit původní domov, podívat se ještě k moři, vidět oblíbenou kapelu nebo povzbudit oblíbený sportovní tým přímo na stadionu. Například. Teď už neplatí, že to nejde – a neobstojí ani námitka, že vlastně není čas zabývat se „zbytečnostmi“.

Splnění přání lidem, kteří kvůli zdravotnímu stavu nemohou žít jako ostatní, a třeba i vědí, že před sebou mají spíše dny či měsíce než roky a desetiletí, dokáže přispět k pocitům štěstí a radosti. Zkušenost ukazuje, že s psychologickou podporou lze zvládnout mnohé – ve voze však nechybějí ani přístroje na monitoring zdravotního stavu pacienta; včetně vybavení pro případné poskytování akutní péče.

Kdo to zaplatí? „Vzhledem k tomu, že jsme neziskovou organizací, plně financovat provoz ‚Sanitky přání‘ za pomoci vlastních finančních zdrojů nejsme schopni – a projekt je tak částečně závislý na externích finančních zdrojích,“ uvedla Homolová. S tím, že se počítá s možností kombinovat prostředky samaritánů s penězi od sponzorů či dárců.

Asociace samaritánů, která se v lednu chystá vyjet vyhovět prvnímu klientovi své Sanitky přání, v nejbližších dnech na svém webu ascr.cz představí, co vše je možné a lze zařídit. O možnosti využití sanitky bude také informovat nadační organizace, všechny druhy domovů pro seniory a další instituce.

Podobný název neznamená totéž

Na dotaz Deníku Homolová potvrdila, že samaritánská sanitka nemá nic společného s projektem sanitkaprani.cz, o němž spolek, který za ní stojí, přednedávnem dal vědět v Nymburce a v Brně. „Ten je zaměřen pouze na paliativní pacienty,“ odkázala na slova jeho tvůrců, že oni cílí skutečně na splnění „posledního“ přání v závěru života. „A nezaštiťuje ho záchranná služba jako naši sanitku,“ vysvětlila.