Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.cz připomněl, že na konci války se pro řadu lidí se stal příchod sovětské armády osudným. „Po několika hodinách, co byla Rudá armáda v Praze, tajná policie NKVD a její speciální jednotka Smerš začala vyhledávat, vraždit a zatýkat v první vlně především emigranty před bolševismem,“ uvedl.

Ukrajina si cení podpory českého státu 

Dodal, že Rusové, Ukrajinci či Bělorusové, kteří ve dvacátých letech utekli do Československa před sovětským režimem, se tak stali prvními československými občany, kteří padli za oběť komunismu. "Těch v Praze zavražděných a odvlečených do gulagu byly stovky a v součtu tisíce," řekl.

„Pořád se mluví o tom, co udělali Němci, ale o těchto východních zločinech se mlčí," dodala jedna z účastnic akce Kristina Jojková, která je ukrajinského původu a do Československa přišla po válce jako dítě s rodiči. Tetiana Horupovyč z ukrajinského velvyslanectví připomněla, že Československo bylo za první republiky jedním z nejdůležitějších center ukrajinské emigrace v Evropě. „Ukrajina si velmi cení toho, že stejně jako před sto lety má podporu českého státu, jak na vládní úrovni, tak u veřejnosti," uvedla.

S tradicí připomínek občanů Československa násilně odvlečených do gulagů sovětskou tajnou policií přišel v devadesátých letech publicista a překladatel Vladimír Bystrov. Iniciativa Bez komunistů.cz převzala organizaci po jeho smrti v roce 2010.