Vzpomínkového pietního aktu se zúčastnili předseda Senátu Milan Štěch, šéf Sněmovny Jan Hamáček (oba ČSSD) nebo ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Věnce u rozhlasu položili i zástupci Hradu, hlavního města nebo armády a ministerstva obrany.

„Sešli jsme se tu, abychom ukázali, jak mnoho si vážíme těch, kteří nasadili vlastní život za svou zemi, za národní společenství, které jim bylo svaté," řekl Hamáček. Poznamenal, že tehdejší bojovníci svou odvahou pomohli k tomu, že Československo bylo po konci války mezi vítěznými národy.

„O mnoho více než odvahu ve svých rukách neměli. Nanejvýše ruční zbraně většinou ukořistěné nacistům," poznamenal s tím, že museli čelit tankům, dělům a dokonce i letadlům.

Také výzvy k darování krve

Štěch připomněl, že v květnu 1945 povstala řada měst tehdejšího protektorátu. Nejkrvavější boje se ale uskutečnily v Praze. „Takovým určitým symbolem tehdejších tvrdých bojů je právě budova rozhlasu," řekl předseda Senátu.

Z rozhlasu, který od rána 5. května vysílal jen česky, povstalci vysílali informace o průběhu bojů i třeba výzvy k darování krve. Jeho volání o pomoc, určené „české policii, českému vojsku a všem Čechům", se stal jedním ze symbolů povstání.

Excesy konkrétních jednotlivců

Štěch zároveň poukázal na srovnávání činů německých okupantů a poválečné české odplaty. Někteří lidé podle něj ztrácí ze zřetele „princip příčiny a následku". „Žádná jiná nacisty okupovaná země to nedělá," řekl.

„Někdy vedle sebe stavíme nacistické zrůdnosti a českou odplatu," poznamenal s tím, že během poválečného odsunu docházelo ke zločinům a bylo by chybou to zastírat. „Ale jednalo se o excesy konkrétních jednotlivců, nebyla to součást oficiální státní politiky," dodal.

Pietní vzpomínky na oběti květnového povstání se dnes konají i na dalších místech Prahy. Lidé přišli na padlé vzpomenout k pamětní desce na Staroměstské radnici, další pieta se také odpoledne koná u mostu Barikádníků.

Čtěte také: Konvoj osvobození si v Praze připomněl konec druhé světové války