Sociální sonda se stejně jako v roce 2017 zaměřila na 12 tematických oblastí, jako jsou například kvalita života, bydlení, veřejná prostranství, doprava, veřejná vybavenost nebo správa města.

V Praze je blaze

Z šetření celkově vyplynulo, že obyvatelé Prahy jsou v naprosté většině spokojeni, a to jak se životem v Praze (80 procent), tak se životem, který vedou (67 procent). V porovnání s celorepublikovým průměrem přitom jde o nadprůměrné číslo. Lidé v Praze jsou spokojeni také se svým bydlením (76 procent), ať už jde o velikost bytu, nebo překvapivě i o náklady na bydlení. Nespokojenost s vlastním bydlením projevilo necelých deset procent respondentů.

Průzkum také ukázal, že více než 40 procent Pražanů má zájem účastnit se komunitních akcí a téměř třetina z nich se cítí být součástí místní komunity. Nejsilnější zájem v této oblasti mají lidé mezi třicátým a padesátým rokem života.

Jedním ze závěrů studie je také vnímání klimatické změny. Za reálnou hrozbu ji považuje většina Pražanů (75 procent). Pouze malá část má zcela opačný názor (12 procent). Tento podíl je o něco vyšší než celkově u obyvatel Česka. Hrozbu přitom vnímají více ženy, mladší lidé a studenti.

Ekologická motivace

Většina obyvatel metropole je také ochotna udělat ve svých životech změny ke zmírnění dopadů změny klimatu. Mezi nejpopulárnější opatření patří recyklace, omezení jízd automobily nebo snížení spotřeby vody.

Ekologická motivace je rovněž významným faktorem v otázce rozhodování o nákupu elektromobilu. Nákup elektromobilu zvažují spíše Pražané, pro které je změna klimatu hrozbou. O pořízení elektromobilu přemýšlí 54 procent respondentů, téměř 25 procentům lidí ale tato varianta nic neříká.

Velmi pozitivně byla hodnocena dostupnost městské hromadné dopravy, která je dominantním způsobem dopravy po městě pro 52 procent respondentů, a kvalita veřejných prostranství. Lidé oceňovali především dostupnost parků a oproti roku 2017 podstatně vzrostl zájem o jejich využívání. Podle studie začali Pražané trávit v parcích více volného času. Na popularitě nabyly procházky, setkávání s přáteli i pořádání pikniků. Naproti tomu pražské ulice a náměstí stále nejsou pro většinu populace atraktivní k trávení volného času.

Výtky k veřejným prostranstvím se týkaly především znečištění ulic a parků odpadky nebo psími exkrementy, na ulicích a náměstích zase Pražany trápí zatížení dopravou a parkující auta. Oproti roku 2017 ale podíl obyvatel nespokojených s dopravním zatížením poklesl. Pražané na veřejných prostranstvích oceňují zejména přírodu, tedy stromy a vegetaci.

Na východě na špici

Podle mezinárodního srovnání patří Praha mezi města s nejvyšší kvalitou života v rámci bývalého východního bloku, ale zatím nedosahuje tak vysokých hodnot spokojenosti jako západoevropská města. Je zde ovšem nadprůměrná spokojenost s kvalitou městské hromadné dopravy a s možnostmi najít si práci. Ze zjištěných dat také vyplynulo, že se lidé cítí v Praze bezpečně.

„Praha se pravidelným sběrem měkkých dat řadí k městům jako Mnichov nebo Lipsko, kde se dlouhodobě pomocí dotazníkového nebo anketního šetření sledují vybrané aspekty kvality života obyvatel. Už nyní probíhá další kolo sběru dat, která chceme pravidelně aktualizovat. Jen tak můžeme dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat názory, postoje i chování Pražanů a na jejich základě posuzovat strategické cíle a lépe plánovat město,“ řekl o smyslu studií ředitel IPR Ondřej Boháč.